"Přestože dosud neexistoval žádný veřejný důkaz, že by skutečně (Andrej Babiš) využil svého vlivu k získání konkrétní zemědělské dotace, lze tvrdit, že vláda nezvládla jeho střet zájmů rozumně vyřešit," uvádí studie. Podle ní jde Česká republika dlouhodobě na ruku velkým zemědělcům, zatímco ignoruje účinné nástroje na podporu těch malých.

"Jsme například jedním ze států, které nevyužily speciální program na podporu malých zemědělců. Ten ulevuje farmářům hospodařícím na méně než 10 hektarech od složité dotační administrativy," vysvětluje pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Podle studie velké farmy vydělávají i na nedostatečné kontrole vlastnických struktur. Při schvalování dotací totiž úřady sledují jen IČO příjemce. "Vláda nekontroluje, jak jsou různí žadatelé propojeni, jestli nejsou součástí stejné holdingové společnosti či zda nemají stejného majitele," píše studie.

Podle Peksy z toho těží podnikatelé, jako je Andrej Babiš, který jen v Česku ovládá 115 000 hektarů půdy. Jak uvádí studie, jeho holding Agrofert získal jen v roce 2019 provozní dotace ve výši 63 milionů eur.

"To, že je premiér zároveň velkopodnikatel v zemědělství, je prostě obrovský problém. Z principu je špatně, když s ostatními evropskými lídry rozhoduje o tom, kolik peněz se v konkrétním období do zemědělství pošle, a pak se o ně se svými firmami hlásí," vysvětluje Peksa. "Zcela nepřijatelné ale je, že cíleně válcuje šance menších farmářů dotace získat," dodává.

Studie řeší také premiérův údajný střet zájmů. Její autoři důrazně doporučují, aby se EU konečně vypořádala se střetem českého premiéra a sdílela s veřejností závěry svých auditů. Kromě České republiky se studie zabývá také situací na Slovensku, v Bulharsku, v Maďarsku a v Rumunsku.

"Řada problémů se bohužel v regionu objevuje systematicky - příklon k velkým podnikům, nedostatek podpory pro malé podniky a střety zájmů. Není se ale co divit, když třeba opět Andrej Babiš vlastní zemědělské podniky i v Maďarsku a s autokratem Orbánem pěstuje blízké přátelství," uzavírá Peksa.