Epidemická situace v České republice vykazuje i nadále rostoucí trend, který se projevuje mj. i šířením nákazy onemocnění covid-19 mezi lidmi staršími 65 let. Za poslední tři dny bylo nově diagnostikovaných 3 238 pacientů nad 65 let, což se promítá do situace v nemocnicích. K 23. 2. je v České republice hospitalizovaných 6 543 pacientů. Na jednotkách intenzivních péče leží 1 318 pacientů, umělou plicní ventilaci vyžaduje 662 z nich.

"Dopad aktuální epidemické situace na kapacity nemocnic je enormní. Kapacity dosahují krajní hranice svých limitů a nejsou daleko od svého vyčerpání. K dnešnímu dni je v rámci České republiky volných 15 % lůžek jednotek intenzivní péče, které máme k dispozici. U standardních lůžek s kyslíkem je pak volných 24 % z nich," popisuje situaci ohledně kapacit lůžkové péče náměstek ministra zdravotnictví, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.

Ministerstvo zdravotnictví se ve spolupráci s jednotlivými kraji snaží situaci řešit především překlady pacientů do nemocnic s aktuálně dostupnou kapacitou prostřednictvím Národního dispečinku lůžkové péče. V současné době dispečink realizuje desítky překladů denně.

"Mezikrajově jsme transportovali celkem 400 pacientů. Dominantně jsme odváželi pacienty z Karlovarského kraje, nejčastěji byli převáženi do Prahy a Ústeckého kraje," popsal činnost Národního dispečinku lůžkové péče jeho zástupce Petr Kolouch. "Na podzim bylo v nemocnicích osm tisíc nemocných, teď je šest a půl, ale ten trend se zvyšuje. V Praze můžeme kapacitu zvýšit o padesát lůžek pro tu nejvíce specializovanou péči a daří se to v důsledku maximální spolupráce a vstřícnosti lékařů v nemocnicích," doplnil krajský koordinátor intenzivní péče pro Prahu Tomáš Vymazal.

Podle zástupce Českého červeného kříže (ČČK) Richarda Smejkala je možné v nemocnicích využít také speciálně proškolené týmy dobrovolníků ČČK vysílané na 72 hodin, které mohou posílit kapacitu zařízení a odlehčit práci personálu: "Můžeme proškolené týmy zaměřit na pomoc pacientovi - pomáhat mu se stravou či hygienou."

I přes maximální snahu a pracovní vypětí zdravotníků nelze z důvodu extrémního počtu pacientů dodržovat obvyklé standardy péče, zejména personální a ošetřovatelské. V řadě krajů dochází k zaplnění maximální kapacity lůžek typu JIP/ARO bez možnosti dalšího navyšování.

Jedním z nejpostiženějších regionů je Královéhradecký kraj. Podle tamního koordinátora intenzivní péče se hospitalizace týkají také mladších ročníků. "Je to skutečně nový fenomén. Běžně sledujeme čtyřicátníky, ventilované pacienty s nejtěžšími průběhy. Virus se chová jinak a zasahuje mladší populaci," řekl k situaci v královéhradeckých nemocnicích krajský koordinátor intenzivní péče Pavel Dostál.

"Na základě prediktivních modelů vývoje epidemické situace se bohužel nedá očekávat, že by se zátěž nemocnic v brzké době vyvíjela příznivě. Počty denně nově nakažených potenciálně zranitelných pacientů jsou vysoké, denně je tak k hospitalizaci přijímáno cca 500-600 pacientů. Obvyklá doba trvání hospitalizace pacienta s lehkým klinickým průběhem covid-19 je cca 7 dnů, pacienti na intenzivní péči jsou hospitalizováni v řádu více týdnů, někteří až jednotek měsíců - takových pacientů může být až 20% z celkového počtu nemocných vyžadujících intenzivní péči s umělou plicní ventilací," vysvětluje některé důvody zaplnění kapacit intenzivní péče ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Aby systém lůžkové intenzivní péče v České republice nedosáhl svých limitů, je nutné snížit zátěž, která je na nemocnice kladená. Zásadní je proto snížit počty sociálních kontaktů a dodržování protiepidemických opatření, která jsou momentálně v platnosti. Týká se to např. nošení respirátorů, dodržování rozestupů nebo vyhýbání se větším uskupením lidí.

"Jednou z možností oddálení vyčerpání kapacity nemocnic pro covid pacienty je i zapojení ambulantních specialistů do péče o pacienty v nemocnicích, které by umožnilo mírné navyšování lůžkových kapacit. Možností je i využití zahraniční pomoci, konkrétní nabídky jsou zatím omezené, jednání ale dále probíhají," uvádí dále náměstek ministra zdravotnictví a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.

"Zásadním cílem je, abychom za všech okolností poskytli adekvátní pomoc pacientům v akutním stavu. Nemůžeme dopustit, aby se jim nedostalo potřebné základní péče a nemocnice by nebyly schopny ošetřit pacienta s akutním stavem jakékoliv etiologie," dodává náměstek ministra zdravotnictví a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.