V obou variantách vláda zachovává hranice 5 % pro vstup do Sněmovny, v případě koalic dochází k návratu k původním hranicím, tedy 7, 9 a 11 % podle počtu dvou, tří nebo čtyř a více koaličních partnerů.

14 volebních krajů

Počet volebních krajů i administrativa voleb zůstává stejná jako dosud. Počty mandátů pro jednotlivé strany se ale počítají z celorepublikových čísel volebního výsledku kandidujících subjektů. Teprve poté se mandáty získané konkrétní stranou rozpočítávají do krajů dle tzv. Hareovy kvóty.
Celkový počet platných hlasů pro úspěšné subjekty se vydělí číslem 200, tím vznikne volební číslo, tedy počet platných hlasů potřebných k získání jednoho mandátu. Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá tento subjekt mandátů.

Jeden volební kraj

Druhá varianta by mimo jiné zasáhla i do organizačně-technického zajištění voleb, protože celá republika by se stala jedním volebním obvodem. Volební formulí pro přepočet hlasů na mandáty by byla Hagenbach-Bischoffova kvóta, kdy se celkový počet hlasů úspěšných subjektů dělí číslem odpovídajícím počtu volených poslanců zvýšeným o hodnotu 1, tedy číslem 201. Variantě jednoho volebního obvodu by bylo nutné přizpůsobit úkoly volebních orgánů, např. registračními úřady nemůže být 14 krajských úřadů, ale Ministerstvo vnitra. Jinou podobu by také měly hlasovací lístky.