"Komise si je vědoma vývoje v Polsku, který může mít dopad na práva žen. Je odhodlána využít všechny dostupné nástroje stanovené ve Smlouvách k prosazování ochrany základních práv a právního státu, jež jsou základní podmínkou pro zajištění rovného zacházení před zákonem a pro ochranu práv občanů EU," píše Dalliová. Podle ní jsou sexuální a reprodukční zdraví a práva ústředním prvkem základního práva rovnosti žen a mužů a práv žen.

Podle europoslankyně Markéty Gregorové ale taková odpověď není příliš konkrétní. "Již čtvrtým rokem vede spor s Polskem ohledně nezávislosti jejich Ústavního soudu, a ten nekončí. Zároveň připomíná, že za zdravotní politiku odpovídají členské státy. Podporuje tedy alespoň různé osvětové programy. Já si teď počkám na odpověď Rady, abych vyhodnotila další kroky," říká europoslankyně.

Právě polský Ústavní soud loni v říjnu rozhodl, že umělé přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu je protiústavní. Obavy ohledně jeho nezávislosti a legitimity má Evropská komise už od roku 2017. "Tyto obavy se dosud nepodařilo rozptýlit," uvádí Dalliová. Směrem zpátky couvá podle Gregorové také Slovensko. Tamní ministr zdravotnictví rozhodl vyhláškou, o které nejednala ani vláda, ani parlament, že ženám po 40 už nebude pojišťovna hradit interrupce.

"A to je ještě "mírný" krok, který se povedlo ministrovi prosadit vyhláškou. Jeho původní návrh, který neprošel Parlamentem, je obří návrat do středověku," komentuje Gregorová. Ta zároveň připomíná, že v Česku je situace ještě přísnější. Kromě na doporučení lékaře si musí ženy tyto zákroky hradit samy vždy. "Naději vidím v návrhu novely potratového zákona, s nímž - mj. i kvůli Polkám - přichází senátor zvolený s pirátskou podporou, Václav Láska, a který by mohl otevřít dveře i další novelizaci zákona z předrevoluční doby," uzavírá Gregorová.