Návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky má na ústavní úrovni zakotvit do české legislativy stav nebezpečí. Ten dosud podle krizového zákona mohou vyhlašovat jen krajští hejtmani, vláda ale navrhuje, aby mohla stav nebezpečí na celém území státu nebo jeho části vyhlásit i ona. Návrh také doplňuje a zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb, zakotvuje na ústavní úrovni Ústřední krizový štáb a zpřesňuje publikaci rozhodnutí o vyhlášení krizových stavů.

Do konkrétních podrobností pak tyto změny rozpracovává novela krizového zákona, jejíž návrh vláda rovněž projednala. Tato právní předloha podrobněji vymezuje možný zásah do práv a svobod garantovaných Listinou základních práv a svobod, a to nejen ze strany vlády, ale i ze strany hejtmanů krajů a pražského primátora, kterým oprávnění k vyhlášení stavu nebezpečí zůstává zachováno. Novela upravuje mimo jiné i působnost Ústředního krizového štábu a zakotvuje oprávnění vlády v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt a platnosti dokladů a omezovat výkon úřední činnosti. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Ministr zdravotnictví předložil na jednání zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19. Tato právní norma má legislativně ošetřit zavádění protiepidemických opatření za situace, kdy na území ČR nebude vyhlášen nouzový stav, a to nad rámec stávajícího znění zákona o ochraně veřejného zdraví, ale při maximálním zachování práv a zohlednění oprávněných zájmů obyvatel.

Návrh zákona upravuje zákonné mantinely pro vydávání opatření, která by měla za účelem zamezení dalšího šíření nemoci covid-19 omezovat některé činnosti či poskytování služeb, které jsou z pohledu epidemiologického rizikovými, případně naopak nařídit nějakou činnost, která by bránila šíření tohoto onemocnění. Upřesňuje a vymezuje režim mimořádných protiepidemických opatření a upřesňuje i sankce, které má být možné za porušení povinností nařízených mimořádnými opatřeními uložit až do výše tří milionů korun.

Vláda schválila také novelu nařízení vlády o použití Armády České republiky k záchranným pracím v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2. Novela umožní k dosavadním 900 vojákům v činné službě, kteří pomáhají v zařízeních sociálních služeb a ve zdravotnictví, povolat dalších 150 vojáků pro potřeby státem garantované sítě odběrových center, která je v současnosti přetížená.

Kabinet odsouhlasil také prodloužení programu Ministerstva pro místní rozvoj Covid - Lázně na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021. Prodloužení dotačního titulu, který má podpořit udržení rozsahu a kvality poskytovaných služeb v oblasti lázeňství, a to formou podpory zvýšení poptávky po ozdravných a preventivních pobytech v lázeňských zařízeních, umožnilo rozhodnutí Evropské komise, která prodloužila platnost tzv. Dočasného rámce až do 31. prosince 2021 a navýšila objem podpory, kterou může obdržet podnik, z dosavadních 800 000 eur na 1,8 milionu eur na jeden subjekt.

Ministři se zabývali také slíbeným postupným návratem žáků a studentů do prezenční výuky. Podmínkou pro jejich návrat do škol je spuštění plošného a pravidelného testování žáků, studentů a zaměstnanců škol. Vláda projednala materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem Zabezpečení nákupu a distribuce testů pro plošné a pravidelné testování na přítomnost viru COVID-19 ve školách pro pilotní období.

Harmonogram návratu počítá s otevřením závěrečných ročníků středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol od 1. 3. 2021, středních škol pro praktické vyučování od 8. 3. 2021 a základních škol pro žáky 9. ročníků od 15. 3. 2021. Kalkuluje přitom s potřebou testů v rozmezí od 267 440 týdně až po 913 156 týdně po spuštění všech tří vln. Pilotní období proběhne od 1. března do 2. dubna 2021.

Nákup a distribuci vhodných neinvazivních antigenních testů, které musí splnit podmínku na vysokou přesnost a evropskou certifikaci, zajistí Ministerstvo vnitra.

Vláda se zabývala také návrhem nového zákona o elektronizaci zdravotnictví a souvisejícího změnového zákona. Cílem zákona je sjednocení stávající roztříštěné právní úpravy a právní zakotvení nových technologií v oblasti elektronizace v rezortu zdravotnictví, které umožní mimo jiné i systémové zavedení moderních a společných pravidel ochrany osobních údajů a požadavků kybernetické bezpečnosti.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, který předložil ministr zahraničních věcí. Ministerstvo navrhuje, aby se 4. únor, den spojený s odchodem Jana Amose Komenského do exilu v roce 1628 a s jeho rozloučením se s vlastí, stal významným dnem České republiky jakožto Den Čechů v zahraničí. Má připomínat roli české diaspory při šíření dobrého jména České republiky v zahraničí a ocenit její podíl na vývoji společnosti v ČR.

Vláda projednala a odsouhlasila také několik humanitárních darů České republiky do zahraničí. Schválila priority Koncepce Ministerstva vnitra pro asistenci uprchlíkům a státům pod silnými migračními tlaky pro rok 2021. Na program Pomoc na místě bude mít Ministerstvo vnitra letos k dispozici 140 milionů korun, prvních 5 milionů vláda schválila uvolnit na projekt Podpora zajištění základních potřeb uprchlíků a migrantů na území Bosny a Hercegoviny.

Dalších 55 milionů korun bude moci letos rozdělit Stálý zdravotně humanitární program MEDEVAC, který pomáhá zlepšovat zdravotní péči ve vybraných regionech - na Blízkém východě, v severní Africe a oblasti širšího Sahelu a v zemích východní Evropy. Vláda vyslovila souhlas s udělením tří pětimilionových darů na projekty v Mauretánii, Iráku a Nigérii.

Česká republika pošle i 300 000 korun na pomoc krajanům žijícím v Chorvatsku v oblasti, kterou v prosinci 2020 zasáhlo silné zemětřesení. Mezi nejvíce postižená města patřily Sisak a Petrinja jihovýchodně od Záhřebu, peníze budou určeny na pokrytí nezbytných nákladů spojených s potřebou rychlé rekonstrukce poškozených domů a se zajištěním dalších potřeb vzniklých z této mimořádné situace.