Vestibulární schwannom je nádor postihující část vnitřního zvukovodu, odkud se rozšiřuje do mostomozečkového koutu. Tímto typem nádoru onemocní v České republice každý rok pouze zhruba 100 lidí a operací proběhne několik desítek. I když jde o nádor benigní, může pacienta ohrožovat útlakem mozkového kmene, kde se nacházejí nejdůležitější centra základních životních funkcí. Sedmdesátiletou pacientku, kterou trápily obtíže se sluchem, rovnováhou

a tinnitem, operoval tým prof. MUDr. Jana Plzáka, Ph.D., přednosty Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. "Nejčastějším prvním příznakem je jednostranná porucha sluchu, což byl i případ naší pacientky. Následná vyšetření ukázala, že se jedná o nádor velikosti ořechu. Pacientka by se bez operativního zásahu časem dostala do stavu akutního ohrožení života," vysvětluje prof. Plzák.

Přístup k tomuto typu nádoru je obtížný, protože vede přes oblast, kudy prochází životně důležité cévy a nervy. Existuje několik operačních metod, kterými lze tento typ nádoru odstranit. Motolští lékaři zvolili translabyrintální přístup - přes spánkovou kost a část vnitřního ucha. "Tuto metodu preferujeme u pacientů, kteří vzhledem k růstu nádoru přišli
o sluch. Přístupová cesta odstraňuje část struktur vnitřního ucha, ale umožňuje vyhnout se strukturám mozkového kmene a mozečku. Při zachování sluchového nervu je vhodnou výchozí situací pro možnou kochleární implantaci," shrnuje přednosta Plzák.

Trojrozměrně pro všechny na sále

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol je zatím jediným ORL pracovištěm v České republice, které má samostatně k dispozici digitální mikroskop s trojrozměrným zobrazováním. Využívá se pravidelně v oblasti ušní chirurgie, chirurgie baze lební a onkologické chirurgie v oblasti hlavy a krku, zejména orofaryngu. Pro operaci vestibulárního schwannomu translabyrintálním přístupem byl nyní využit poprvé.

Technologie přináší řadu výhod. Na rozdíl od klasického mikroskopu chirurg nesleduje operační pole skrze okulár, ale na monitoru v trojrozměrné projekci za použití 3D brýlí. "Možnost oddělit operační pole od operatéra je žádoucí zejména v současné covidové době, kdy musíme dodržovat nejpřísnější hygienická opatření," vyzdvihuje přednosta kliniky s tím, že pro samotný průběh operace jsou důležité zobrazovací kvality přístroje. "Digitální mikroskop poskytuje excelentní nasvícení a zobrazení celého operační pole, které může sledovat nejen operatér, ale i asistent, sálová sestra, anesteziologický tým a stážisti, všichni vidí totéž," doplňuje přednosta kliniky Plzák.

Jak vysvětluje doc. MUDr. Jan Bouček, Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a výzkum, zvláště pro operace v oblasti ORL je užitečná také automatická fixace operačního pole. "Při změně pracovního úhlu či změně pohledu nemusíme hýbat pacientem či mikroskopem, ale můžeme automatizovaným mechanismem rotovat mikroskopickou hlavou kolem bodu, na který máme právě zaostřeno," říká doc. Bouček.

Jelikož se jedná o fakultní kliniku, s fungováním technologie se mohou seznámit také medici. "Přínosné je to jednak z toho důvodu, že jsou naši medici v kontaktu s nejmodernějšími technologiemi a jednak v tom, že medici přesně vidí, jak operatér po celou dobu operace postupuje, což je pro samotnou výuku nedocenitelné," oceňuje využití inovativní technologie děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.