Chovatelka nahlásila krajské veterinární správě postupný úhyn šesti slepic. Další kusy v chovu vykazovaly klinické příznaky typické pro nákazu ptačí chřipkou. Veterinární inspektoři proto neprodleně zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé kusy drůbeže k vyšetření do Státního veterinárního ústavu (SVÚ) Praha. V malochovu se původně nacházelo 56 kusů hrabavé a vodní drůbeže (34 ks slepic, 16 kachen, 3 husy, 3 krůty).

Laboratorní testy SVÚ Praha u uhynulých kusů drůbeže potvrdily ptačí chřipku subtypu H5. Zbývající drůbež v chovu bude utracena. Drůbež v chovu byla v kontaktu s divokými kachnami žijícími na řece Otavě, která přímo hraničí s chovem. Navíc chovatelka zajišťovala napájení drůbeže právě z nedaleké řeky.

Tak jako v předchozích případech i okolo nového ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů. V těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření. V rámci mimořádných veterinárních opatření bude zejména omezen pohyb drůbeže do a z pásem a budou provedeny soupisy chovů drůbeže.

Základním preventivním opatřením proti zavlečení nákazy je chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit na krajskou veterinární správu.