Piráti podpořili návrh, díky kterému bude více transparentní, kam evropské peníze poputují. "V Evropském parlamentu se nám nakonec povedlo zavést aspoň základní pravidla transparence, povinné minimální investice do digitalizace a pravidelnou kontrolu jak program pokračuje a jestli jsou peníze vynakládány efektivně. V povinné transparenci je pak hlavně na úrovni členských států stále dost mezer, ale tento investiční plán je svými pravidly určitě posun vpřed," říká europoslanec Mikuláš Peksa.

Nová pravidla počítají i s větší kontrolou ze strany Evropského parlamentu. Každé dva měsíce budou moci europoslanci posílat své podněty Evropské komisi, která je bude muset vzít v potaz. Po roce a půl fungování instrumentu pak úřady přezkoumají, jak efektivně jsou peníze vynakládány.

Dalším velkým úspěchem je vyčlenění minimálně 20 % peněz na digitalizaci. Pirátským europoslancům se navíc do zprávy podařilo prosadit, že digitální přerod bude v celé Evropské unii provázet ochrana osobních údajů a podpora tzv. Open Source řešení. "Od založení Pirátské strany usilujeme o vzdělanou, svobodnou a digitálně propojenou společnost. Minimálně pětina peněz z fondu obnovy může tomuto výrazně pomoci, pokud je česká vláda investuje rozumně," uvádí místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

Přesné zacílení investic teď záleží na Národním plánu obnovy, který má v rukou každý ze členských států. Piráti už loni v prosinci nabídli vládě pomocnou ruku a zaslali premiérovi Andreji Babišovi vlastní návrh, do jakých oblastí je potřeba investovat. "Je to modernizace ekonomiky, rozvoj pedagogických pracovníků a modernizace školství, ochrana vody a krajiny, transparentní IT systémy, zateplování budov, vysokorychlostní železnice, elektromobilita, kyberbezpečnost nebo rekvalifikace pracovníků. Tyto požadavky i nabídka stále platí. Je potřeba, aby vláda Národní plán obnovy konzultovala nejen s Parlamentem, ale také se zástupci nevládních organizací, samospráv, soukromého sektoru a dalšími dotčenými subjekty," dodává místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, František Kopřiva.