Účastníci dnešní diskuze poukázali na obavy podnikatelů, že mohou být novelou zákona vážně poškozeni až ohroženi případnou druhotnou platební neschopností, pokud by došlo k tak razantnímu zmírnění podmínek pro dlužníky. "Je velmi pravděpodobné, že dojde ke zhoršení platební morálky, což negativně ovlivní jak ekonomiku, která se musí co nejrychleji zotavit z krize, tak firmy a jejich fungování," uvedl viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

"Pokud chce stát pomáhat zadluženým lidem v nouzi, neměl by to činit prostřednictvím insolvenčního zákona za peníze věřitelů, mezi které patří i samoživitelky vymáhající alimenty, majitelé domů a sousedé neplatičů či obce. Jsem přesvědčen, že tuto problematiku má řešit sociální systém. Navrhované nastavení insolvenčního zákona může totiž současně velmi negativně dopadnout na věřitele a podnikatele. Novela je výrazně prodlužnická, směrnici nesprávně interpretuje a vysílá zprávu, že se dluhy nemusí platit," upozornil Bohumil Havel z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

"Problematika lidí v dluzích se řeší od stolu, aniž by zákonodárci o těchto lidech něco věděli nebo to zohledňovali," doplnila Jarmila Veselá, jednatelka společnosti Insolcentrum s.r.o. "Z našich aktuálních statistik například víme, že valná většina dlužníků jsou v produktivním věku. Představa o dlužnících jako o matkách samoživitelkách a seniorech je zkreslená a naprosto zavádějící. Proto trváme na tom, že k takto razantní změně zákona je potřeba přistupovat odpovědně, ne zbrkle, a s jasnou politickou motivací, jak se to děje teď," dodala Veselá.

Po velmi krátké době se jedná o další novelizaci, ačkoli předchozí zásadní změna je v platnosti teprve od roku 2019. Nad minimalistickou implementaci směrnice týkající se podnikatelů byly přidány zásadní změny úpravy týkající se všech fyzických osob. Kvůli tomu hrozí zhoršení postavení věřitelů plošným zkrácením insolvence na 3 roky a současným zrušením povinnosti splatit určitou část minimálních závazků.

"Podle našeho názoru návrh novely vychází z nepravdivé informace, že se novela předkládá zejména z důvodu transpozice směrnice. Už v roce 2019 přitom byla přijata oddlužovací novela. Do té doby byla vymahatelnost dluhů v tuzemsku 56 %, pak se snížila na 41 %. Pokud bude přijat návrh nyní předkládané novely, pak to bude jen 24 %," vypočítává člen představenstva České advokátní komory Michal Žižlavský.

Hospodářská komora spolu s dalšími podnikatelskými organizacemi už v listopadu upozornila poslanecké kluby na nestandardní postup legislativního procesu při schvalování novely insolvenčního zákona. Argumenty podnikatelských organizací potvrdila i předsedkyně Legislativní rady vlády ve svém stanovisku - přestože je současně ministryní resortu, který návrh předkládá - uvádí, že jde o trvalou úpravu, která není vyvolána potřebou řešit současnou krizovou situaci ani důsledky ekonomických dopadů souvisejících vládních opatření.

"Za současné situace vzniklé v důsledku epidemie nemoci covid-19 jsou zcela jistě aspekty práva, které vyžadují mimořádně rychlou legislativní reakci. Novela insolvenčního zákona, navíc přesahující rámec nezbytné transpozice evropské směrnice, k nim však nepatří. Věříme, že diskuse ve sněmovně ukáže, že před případnou změnou je třeba nejprve dobře vyhodnotit reálná data o dlužnických poměrech v ČR," dodává Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.