Komunikace jsou vlivem neustále se měnícího počasí a teplot kolem bodu mrazu nevyzpytatelné, a proto nebezpečné. Na místě je zvýšená opatrnost, která je tou nejlepší prevencí.

"V roce 2019 bylo v důsledku vlivu námrazy, sněhu a náledí evidováno celkem 4085 nehod. Usmrceno při nich bylo 11 lidí, těžce zraněno 51 lidí, více než 1000 osob bylo při těchto nehodách zraněno lehce," říká Mgr. Tomáš Neřold, M.A., vedoucí Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Příprava vozidla před jízdou v zimě neznamená jen obutí vhodné pneumatiky. "Důležité je očistit skla tak, aby měl řidič do všech směrů neomezený výhled z vozidla, očistit světla a odstranit z karoserie kusy sněhu a ledu, které by se mohly uvolnit a ohrozit jiné řidiče," dodal Neřold. V zimním období by také řidiči měli obzvlášť dbát na dodržení bezpečného odstupu na úrovni minimálně 2 vteřin a vyjíždět jen se zkontrolovanými světlomety.

Zásadní vliv na bezpečnost v zimním provozu mají vhodné a kvalitní pneumatiky. Například při rychlosti 50 km/h je brzdná dráha letních pneumatik o zhruba osm metrů delší než při použití zimních. Při náledí je tento rozdíl ještě vyšší. Povinnost používat zimní pneumatiky za zimních klimatických podmínek (souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo jejich pravděpodobný výskyt) stanoví zákon.

Zimní pneumatika ovšem může svojí funkci plnit pouze tehdy, pokud má potřebný dezén. Jeho hloubka by měla být minimálně 4 mm. Hlavní dezénové drážky některých pneumatik jsou opatřeny indikátory opotřebení, které jsou na pneumatice označené zkratkou TWI.

Jak dokládá statistika z Hloubkové analýzy dopravních nehod, poměrně velké množství řidičů používá zimní pneumatiky celoročně (průměrně 30 %). "Velmi často dochází k tzv. "dojíždění" pneumatik, kdy pneumatika odpovídá požadavkům na hloubku hlavní dezénové drážky pro letní měsíce," uvádí Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i.

Nejvíce usmrcených bylo v roce 2019 vlivem námrazy, sněhu a náledí evidováno v Jihočeském, Plzeňském a Zlínském kraji (shodně 3 usmrcené osoby).
Naopak nejnižší počet usmrcených byl evidován v krajích Královéhradeckém, Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém, Libereckém a v hlavním městě Praze. Ve všech zmíněných nebyl nikdo usmrcen.

Nejvyšší podíl na všech usmrcených (10,5 %) byl evidován ve Zlínském kraji. Nejvíce těžce zraněných bylo evidováno ve Středočeském kraji (14), nejméně naopak v krajích Olomouckém, Zlínském a v hlavním městě Praze. Ve všech uvedených nebyl nikdo zraněn. Nejvyšší podíl těžce zraněných osob v důsledku nedání přednosti v jízdě potom zaznamenal Pardubický kraj (4,1 %).