Kuřecí řízek patří v českých rodinách mezi stálice. Už v roce 2018, při posledním Minisčítání, ho jako nejčastější štědrovečerní jídlo uvedlo 44 % dětí, letos je to 43 %. Nejčastěji ho mají na sváteční tabuli v Karlovarském kraji (65 %), v Ústeckém kraji (62 %) a v kraji Libereckém (58 %).

Naopak kapr se tradičně prosazuje v Kraji Vysočina, kde ho děti jedí o Štědrém večeru nejčastěji. Jako obvyklé štědrovečerní jídlo ho na Vysočině uvedlo 50 % respondentů. Oblibě se ale těší i v Jihočeském kraji, kde má kapra k večeři 44 % školáků. Naopak nejméně kaprů snědí děti v Ústeckém kraji (11 %) a v Libereckém kraji (13 %). "Při porovnání s rokem 2018 se ukazuje, že celorepublikově konzumace kapra klesá. Zatímco před dvěma lety ho jedlo na Štědrý večer téměř 33 procent českých dětí, letos jich je jen 28 procent. Naopak se zvýšil podíl jiné ryby než kapra z necelých 10 procent v roce 2018 na letošních 12 procent," říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Jiná ryba než kapr má největší zastoupení ve Zlínském kraji (25 %).

Regionální zvyklosti se nejvíce projevují tam, kde se jí na Štědrý večer vinná klobása. Tuhle pochoutku si dopřávají nejčastěji děti v Královéhradeckém kraji (14 %) i v kraji Libereckém (9 %). Naopak téměř nikdo neuvedl vinnou klobásu jako štědrovečerní jídlo v krajích Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském.

Jestliže kuřecí řízek kraluje štědrovečernímu menu po celé zemi, s řízkem vepřovým je to naopak. Jako štědrovečerní jídlo ho uvedlo pouze 7 % školáků. Přesto jeho obliba za poslední dva roky o dva procentní body stoupla. V roce 2018 ho uvádělo jen 5 % dětí.

Letošní Minisčítání skončilo 13. prosince. Kompletní výsledky projektu, který dětem přibližuje nejen statistiku, ale i nadcházející Sčítání 2021, zveřejní ČSÚ 19. ledna 2021. V pořadí pátého Minisčítání se zúčastnilo 298 škol, 1 593 tříd a 18 833 žáků ve věku 9 až 15 let ze základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií.