Děti by měly mít řád a pravidelnost, na které jsou ze školky zvyklé. Proto bychom si měli udělat rozvrh, který bychom přizpůsobili potřebám dítěte, kde je jasným mezníkem čas na jídlo a odpočinek po obědě, mezi tím se také mohou dít pravidelné činnosti, přinášející mnoho příležitostí k učení.

Domácí práce jako základ
Při každodenní činnosti, které doma běžně vykonáváme, se může dítě naučit mnoho dovedností potřebných pro praktický život. Jsou také skvělou příležitostí, jak u dětí rozvíjet jemnou motoriku (týká se koordinace prstů a rukou a je podstatná proto, aby dítě zvládlo psaní, kreslení, stříhání nebo třeba vázání tkaniček), ale také samostatnost. Pod dohledem mohou některé domácí práce vykonávat již děti od dvou let, což je věk, kdy děti milují napodobovat rodiče. Předškolák by je tak měl hravě zvládnout, proto ho neváhejte zapojit do následujících činností:

* příprava jídla a stolování - prostírání stolu před jídlem, uklízení nádobí z myčky, udržování pořádku na jídelním stole, uklízení nákupu, pomoc s přípravou jídla (míchání)
* úklid - utírání prachu, vynášení odpadu, úklid hraček, skládání ponožek, vyndavání prádla z pračky, stlaní postele
* pomoc s péčí o potřebné - zalévání květin, péče o domácího mazlíčka, příprava svačiny pro sourozence
* péče o zahradu - hrabání listí, péče o záhony, sběr plodin.

Vždy bychom ale měli domácí práce přizpůsobit možnostem a věku dítěte. Nečekejme že výsledek bude takový, jaký jej známe od sebe. Oceňme každý drobný úspěch a udržme pravidelnost těch činností, které se nám společně osvědčují a přinášejí radost.

Pohyb až na prvním místě
Touha dětí hýbat se je přirozená, a někdy se nám někdy může zdát, že jejich zdroj energie je nekonečný. Pohyb je klíčovým faktorem pro zdravý vývoj od formování kosterního aparátu, po vývoj mozku a celého těla. Běhání, lezení a skákání, rozvíjí hrubou motoriku, která zlepšuje koordinační pohybové schopnosti, a jsou pro další vývoj a učení nezbytné. V období předškolního věku (3-5 let) by pak měly mít děti prostor alespoň pro 3 - 4 hodiny spontánního pohybu denně. Venkovní prostředí navíc podporuje kreativitu a fantazii, kdy děti přiřazují různým objektům svůj vlastní smysl (např. kůra může být domeček pro skřítky). "Rodiče mohou děti rozvíjet pozorováním přírody, kdy si mohou založit vlastní atlas a popisovat rostliny a zvířata, a přitom použít fantazii, hrát si. Dětský svět není svět znalostí, nýbrž svět fantazie a zamilování se do života," říká Tereza Valkounová z Asociace lesních mateřských škol. V lesních školkách, kde jsou děti celoročně venku v přírodě bylo na základě výzkumů dokázáno, že děti byly více kreativní a motoricky zdatné a dosahovaly očekávané úrovně školní připravenosti jako děti v kamenných školkách. Důvodem může být právě dostatek pohybu a stále měnící se prostředí.

Volná hra
Dětem bychom měli dopřát také prostor na tzv. volnou hru, a to alespoň na 60 minut denně. K volné hře děti potřebují zejména čas a pestrý prostor s dostupnými materiály (tzv. loose parts). Dětem bychom měli dopřát čas na hraní, možnost dělat věci po svém, aniž bychom jim jejich čas řídili - ať už v pokojíčku, lese nebo parku. Můžete také navštívit místa, kam dítě chodí se školkou. "Při této aktivitě dětí rozvíjejí mimo jiné sociální dovednost (vzpomínka na kamarády), sociální samostatnost (vědí, jak se v daném místě chovat) a vnímavost (všímají si změn kolem sebe, ale i svých vnitřních potřeb, dospělý jim k tomu pomáhá otázkami)," dodává Tereza Valkounová.