Zavádění technologií Průmyslu 4.0 dává firmám výrazný náskok před podniky, které ve své digitální transformaci zaostávají. Investice do robotizace, automatizace a umělé inteligence vedou k rychlejšímu růstu produktivity práce a přidané hodnoty. Významný dopad má zavádění technologií Průmyslu 4.0 na zaměstnance. Ve firmách, které investují do robotizace, automatizace a umělé inteligence, mají lidé vyšší mzdy a nemusí odpracovat tolik přesčasových hodin, jako v podnicích, které tyto technologie nenasazují. Firmy, které používají roboty, automatizační technologie a umělou inteligenci, dokonce vykazují vyšší zaměstnanost než podobné podniky, které nejdou cestou digitální transformace.

Tyto výsledky ukázala studie, kterou si nechal Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovat od výzkumného institutu CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR. "Studie jednoznačně potvrzuje mé zkušenosti z praxe. Firmy, které ve svých provozech technologie konceptu 4.0 již zavedly, získaly konkurenční výhodu oproti ostatním podnikům. Dosahují vyšší produktivity práce i vyšší přidané hodnoty," říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. "Současně studie dokládá, že zavádění digitálních technologií nevede k poklesu zaměstnanosti. Některé podniky zavádí prvky Průmyslu 4.0 a zároveň hledají nové zaměstnance," doplňuje Palíšek.

PRŮMYSL 4.0 ZVYŠUJE PRODUKTIVITU A PŘIDANOU HODNOTU. NŮŽKY SE ROZEVÍRAJÍ
Z výsledků analýzy vyplývá, že se v Česku začíná objevovat polarizace mezi podniky, které do robotizace, automatizace a umělé inteligence investují, a těmi, které tyto investice neprovádějí. Dlouhodobě může tento efekt způsobit, že se v ekonomice vytvoří skupina úspěšných digitalizovaných firem a skupina podniků, které budou i ve svých hospodářských výsledcích zaostávat.

"U firem, které zavedly automatizační technologie, robotické technologie i umělou inteligenci, pozorujeme soustavný nárůst produktivity práce v porovnání s firmami, které nezavedly ani jednu z těchto inovací.. V roce 2018 pracovníci v těchto podnicích vyprodukovali v průměru přibližně o 142 korun na hodinu vyšší hodnotu než pracovníci firem, které nezavedly ani jednu z těchto intervencí," vysvětluje Štěpán Jurajda z CERGE-EI, který vedl kolektiv autorů studie.

Nůžky se rozevírají. U přidané hodnoty je vidět stejný trend jako u produktivity práce, a to systematický růst polarizace mezi podniky s technologiemi Průmyslu 4.0 a ostatními firmami. Ačkoli na začátku sledovaného období mezi lety 2011 až 2014 se obě skupiny firem příliš nelišily ve vývoji přidané hodnoty, v roce 2017 průměrný rozdíl mezi nimi narostl na přibližně 175 milionů korun a tato mezera se v roce 2018 rozšířila až na 243 miliony korun.

PRŮMYSL 4.0 NEPŘIPRAVUJE LIDI O PRÁCI, NAOPAK VEDE K VYŠŠÍM MZDÁM
Zavádění technologií Průmyslu 4.0 nevede k propouštění zaměstnanců. Ze studie lze naopak vyvodit, že firmy s digitálními technologiemi jsou úspěšnější, a proto potřebují více zaměstnanců. Tyto firmy zaměstnaly v průměru v letech 2017 a 2018 přibližně o 130 zaměstnanců více na jeden podnik než jinak srovnatelné firmy, které neinvestovaly do robotizace, automatizace nebo umělé inteligence. Česko tak kopíruje situaci v Německu.

Zaměstnanci ve firmách, které se pustily do robotizace, automatizace nebo používají umělou inteligenci, vydělávají více než v podnicích, kde tyto technologie používají v menším měřítku. "Vidíme nárůst v rozdílu mezi hrubou měsíční mzdou ve firmách s digitálními technologiemi a ve firmách s tradičními výrobními postupy. Zaměstnanci v podnicích, které zavedly roboty, automatizaci nebo umělou inteligenci dostanou přibližně o 2000 až 3000 Kč měsíčně více," uvádí Štěpán Jurajda, z CERGE-EI, který vedl kolektiv autorů studie.

Analýza také naznačuje, že podniky s digitálními technologiemi jsou schopny si lépe udržet zaměstnance. U přesčasů je vidět výrazný pokles přesčasových hodin ve firmách s roboty, automatizací či umělou inteligencí.

MÍRA ZAVÁDĚNÍ TECHNOLOGIÍ PRŮMYSLU 4.0 JE NEJNIŽŠÍ U UMĚLÉ INTELIGENCE
V Česku v posledním desetiletí investovalo do robotických technologických inovací 8 procent firem, které celkem zaměstnávají 22 procent ze všech zaměstnanců mzdové sféry. Technologie umělé inteligence (AI) zavedla 4 procenta firem s 15 procenty zaměstnanců. Automatizační technologie nasazovalo 16 procent subjektů se 40 procenty všech zaměstnanců mzdové sféry.

Výsledky šetření ukazují, že ve zpracovatelském průmyslu je rozsah zaváděných technologií podobný, i když stále o něco nižší než ve vyspělých zemích EU. Robotické technologie se v ČR ve větší míře vyskytují ve výrobě potravin, plastů, dopravních prostředků či ve výrobě a rozvodu energií. Technologie umělé inteligence (AI) výrazněji zavádí společnosti z oblasti výroby kovů, elektrických zařízení, dopravních prostředků. Využívají ji ale i firmy z informačních a komunikačních činností, peněžnictví a pojišťovnictví.

Zatímco mezi malými podniky zavedlo robotické technologie méně než 8 procent firem, mezi velkými podniky to byla třetina. Podobně se jeví i zavedení automatizačních technologií, které zavedla téměř každá druhá velká firma ve zkoumaném vzorku, zatímco u malých firem to byla méně než každá pátá. Nejvzácnější jev je zavedení umělé inteligence, které se objevuje u necelé pětiny velkých podniků a jen u 3 procent malých a středních podniků.

"Umělá inteligence má velký potenciál pro další posilování konkurenceschopnosti českých firem. Využívá ji však jen zlomek našich firem. Stejně jako letošní průzkum Svazu průmyslu o zavádění technologií Průmyslu 4.0 potvrzuje i tato studie, že podpořit v digitální transformaci potřebují především malé firmy, které v digitalizaci zaostávají," dodává Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PARAMETRY STUDIE
Na online dotazník odpovědělo ve druhém čtvrtletí roku 2020 1094 respondentů. Rozložení respondentů odpovídá struktuře české ekonomiky. Autoři následně provedli porovnání několika klíčových charakteristik firem v závislosti na míře automatizace jejich produkčního procesu, zejména produktivity práce, přidané hodnoty, počtu zaměstnanců, hrubé mzdy, pracovní doby a vzdělanostních nároků na zaměstnance. Ze zkoumaného vzorku byly vyčleněny podniky, které alespoň částečně inovovaly své produkční procesy a přistoupily tak k Průmyslu 4.0, a podniky které používají klasické metody a technologie produkce.

Před porovnáním obou skupin autoři odstranili ze zjištěných dat vlivy, které zasahují celou ekonomiku - například cykly konjunktury a krize, případně inflaci a podobně. Z dat byly odstraněny také vlivy stabilních faktorů, které se týkají jednotlivých firem, například organizační struktura či vlastnictví. Odstraněním účinků jak celonárodních, tak i stabilních firemních faktorů autoři získali odhad účinku zavádění inovativních technologických řešení, aniž by byl tento odhad ovlivněn externími vlivy.