"Problematika bezpečnosti a stavu mostů v České republice nepřestává být aktuálním tématem. Žádný z 6 726 železničních mostů, které máme ve své správě, není v havarijním nebo bezpečnost provozu ohrožujícím stavu," říká náměstkyně generálního ředitele Správy železnic pro provozuschopnost dráhy Marcela Pernicová.

Správa železnic se na diagnostiku a statické posouzení mostů s předpjatou nosnou konstrukcí soustředila v roce 2018, mimo jiné po nehodě dálničního mostu v Janově. Na základě prvotních prohlídek tohoto typu mostních konstrukcí bylo rozhodnuto o podrobné diagnostice a statických přepočtech u 63 mostů. V rámci první etapy programu bylo prostřednictvím specializovaných firem posuzováno 34 mostů. Z výsledných statických posudků vyplývá, že žádný most nevykazuje kritické závady, které by vyžadovaly akutní stavební zásah, případně zásadní omezení provozních parametrů.

Stavební stav mostů se dlouhodobě zlepšuje
Na přelomu tisíciletí bylo na železniční síti hodnoceno stupněm 3, který již vyžaduje stavební zásah, 735 mostů. To představovalo přibližně 11 % z jejich celkového počtu. Tento nepříznivý stav byl způsoben dlouhodobou podudržovaností železniční infrastruktury včetně mostů před rokem 1990 a částečně i v devadesátých letech.

"Aktuální počet železničních mostů hodnocených stupněm 3 dosahuje v současnosti 319, což je 4,7 % z celkového počtu. Průměrný stavební stav železničních mostů se tedy dlouhodobě zlepšuje. Jako svou prioritu pro následující období do roku 2030 si Správa železnic stanovila dostat se pod hranici 2 %, což odpovídá 134 mostům," vysvětluje Marcela Pernicová. Jak dodává, kromě odpovídajícího množství finančních prostředků v posledních letech přispívá ke zlepšování stavu i systém správy železničních mostů, který je založený na vlastních kvalifikovaných zaměstnancích manažera infrastruktury.

Pro dosažení stanoveného cíle bude potřebné zajistit během následujících 10 let bezmála 10 miliard korun, a to nad rámec prostředků běžné údržby. Některé práce budou realizovány samostatně, jiné budou součástí rozsáhlejších stavebních akcí. Rychlost postupu musí být přizpůsobena i kapacitním možnostem, a to především v oblasti nezbytných výluk příslušných tratí.

Jako příklady takto programově připravovaných staveb lze zmínit pražský most pod Vyšehradem s délkou přemostění 216 m, most v Mokropsích (170 m), most v Červené nad Vltavou přes vodní nádrž Orlík (272 m) nebo viadukt v Brně přes Křídlovickou ulici a řeku Svratku (92 m) na trati Břeclav - Brno.

V rámci údržby, oprav a rekonstrukcí realizuje v posledních letech Správa železnic každoročně stavební akce na mostech za 700-800 milionů korun. Z nedávno dokončených staveb, kterými lze dokladovat zlepšující se kondici železničních mostů, jmenujme například most přes vodní nádrž Hracholusky, most Zahrádky na trati Lovosice - Česká Lípa nebo Negrelliho viadukt v Praze.