K tomuto kroku vedlo senátory mimo jiné nedávné usnesení vlády omezující počet osob na čtvereční metry prodejní plochy, které však neumožnilo znovuotevření menších provozoven. "Malé provozovny mohou zcela bez problému regulovat počet osob na prodejně a zajistit dodržování rozestupů před prodejnou. Došlo by tak k většímu rozptýlení nakupujících a ti by se nekoncentrovali před hypermarkety, které mohly zůstat otevřené a prodávají i sortiment uzavřených prodejen," vysvětluje senátor Lukáš Wagenknecht, který podání inicioval.

V podání k Ústavnímu soudu senátoři napadají především nelogické omezování některých oblastí maloobchodu oproti jiným sektorům, aniž by vláda předložila jasné analýzy. Podle dostupných dat probíhá komunitní šíření nákazy COVID-19 především v domácnostech a v zaměstnání.

Vláda bez jasného zdůvodnění také zakazuje prodej na vybraných provozovnách, zatímco na jiných prodej výjimkami povoluje. Podle nového systému hodnocení PES by přitom měla umožňovat jen prodej základních potřeb. Není však zřejmé, jak vláda určila, co do kategorie základních potřeb spadá.

Senátorům vadí i stav, kdy některé komodity (obuv, oblečení, hračky, elektro, papírnictví, sportovní potřeby atd.) je možné prodávat ve velkých hypermarketech, ale v ostatních provozovnách nikoli.

Podání k Ústavnímu soudu tak poukazuje na nepodložené omezování základních práv podnikatelů, kdy není zřejmé, zda jeho dopady vedou k cílům nejasně definovaným vládou, a diskriminaci podnikatelů napadá.

Současně senátoři Ústavní soud požádali o přednostní projednání. Během jarní vlny pandemie soudu postačoval měsíc na odmítnutí ústavních stížností v souvislosti s vládními opatřeními, aniž by se musel zabývat samotnou podstatou věci. Tehdy uvedl, že návrh na zrušení opatření musí podat oprávněné osoby. To by mělo být v případě skupiny senátorek a senátorů splněno.

Z právního hlediska zůstává otázkou, zda se může Ústavní soud návrhem zabývat případně i po pozbytí platnosti napadeného opatření. Senátoři se domnívají, že ano, neboť se jedná o otázku dodržování Ústavy ČR.

Na přípravě senátního návrhu spolupracovala pro bono řada právníků a advokátů: Jindřich Lechovský, Zuzana Candigliota, Eduard Belšán, Lukáš Kostínek, Jakub Backa a další.