InfoDnes.cz » Zpravodajství » Domácí

Dvě třetiny Evropanů požadují navýšení pravomocí EU v boji proti pandemii, Češi jsou výrazně opatrnější

23.11.2020
V rámci druhé vlny koronaviru požadují dvě třetiny Evropanů větší pravomoci EU a rozpočet EU s dostatečnými prostředky na řešení krize. Češi jsou v takových tvrzeních výrazně opatrnější.
Ilustrační snímek | Foto: pixabay.com
Evropský parlament minulý týden zveřejnil úplné výsledky letošního třetího průzkumu, v němž byli evropští občané dotazováni na koronavirovou krizi a jejich postoj k Evropské unii. Jeho výsledky napovídají, že i přes "nejistotu", kterou v současné situaci spojené s ekonomickými dopady krize opět pociťuje 50 % občanů EU, pozitivně hodnotí kroky EU více lidí, než na jaře.

Větší množství kompetencí a finančních prostředků EU
S rostoucím počtem občanů EU, kteří se z důvodu krize ocitli v nejisté situaci, dvě třetiny respondentů (66 %) souhlasily s tvrzením, že by EU měla k řešení pandemie disponovat větším množstvím kompetencí. Kromě toho si většina Evropanů (54 %) myslí, že by na řešení důsledků koronavirové pandemie měla EU disponovat také větším množstvím finančních prostředků. Přestože jsou Češi ohledně pocitu nejistoty v obdobné situaci jako občané ostatních členských zemí EU, pouze 4 z 10 Čechů je přesvědčeno, že by EU měla k řešení pandemie disponovat větším množstvím kompetencí a stejný podíl dotázaných by pro EU požadoval více peněz na překonání krize způsobenou onemocněním covid-19.

Dodržování principů právního státu a demokratických zásad
Pro občany EU je nanejvýš důležité, aby tyto finanční prostředky EU směřovaly pouze do členských států s fungujícím soudním systémem, které důsledně respektují společné evropské demokratické hodnoty. Více než tři čtvrtiny respondentů (77 %) z celé EU souhlasí s tím, že by EU měla poskytovat finanční prostředky členským státům pouze za předpokladu, že jejich vlády prokazatelně dodržují principy právního státu a demokratických zásad. V České republice s tímto tvrzením souhlasí pouze 59 % dotázaných.

Veřejné zdraví a hospodářské oživení
Prioritou výdajů by na celoevropské úrovni měla být oblast veřejného zdraví (54 %), následována hospodářským oživením a novými příležitostmi pro podniky (42%), změnou klimatu a ochrany životního prostředí (37 %), stejně tak jako oblastí zaměstnanosti a sociálních věci (35 %). Čeští respondenti považují za nejdůležitější oblast hospodářského oživení a nových příležitostí pro podniky (46 %), oblast veřejného zdraví (42 %) a zaměstnanost a sociální věci (38 %).

Postoje k EU jsou ve srovnání s prvním průzkumem provedeným na přelomu dubna a května letošního roku pozitivnější. Podíl respondentů, kteří mají o EU pozitivní obraz, neustále roste, a to z 31 % v dubnu letošního roku na 41 % v současném průzkumu, v Česku došlo k nárůstu z dubnových 19 % na současných 25 %. Většina respondentů však zůstává nespokojena se solidaritou mezi členskými státy. Přibližně polovina respondentů EU (49 %) uvedla, že je spokojena s opatřeními, která jejich vláda dosud v boji s koronavirem přijala. Téměř stejný podíl obyvatel (48 %) je s rozhodnutími jejich vlád nespokojen. V České republice vyjádřilo spokojenost s opatřeními vlády 35 %, naopak nespokojeno je 61 % dotázaných. Postoje se od červnového průzkumu staly negativnějšími, spokojenost s vládními opatřeními má rovněž klesající tendenci.

Finanční potíže v souvislosti s koronavirovou krizí
Více než třetina respondentů (39 %) v celé EU uvádí, že pandemie covid-19 již ovlivnila jejich osobní příjmy. Dalších 27% přiznává, že takový dopad na své finance v budoucnu očekává. V České republice koronavirová krize ovlivnila osobní příjmy u 34 % dotázaných a 27 % takový dopad v budoucnu očekává. V pěti členských státech (Kypr, Řecko, Španělsko, Rumunsko a Bulharsko) pandemie ovlivnila osobní příjmy dokonce u více než poloviny respondentů.

Z průzkumu vyplývá, že krize zasáhla nejvíce mladé rodiny s dětmi: 64 % občanů ve věku od 16 do 34 let zažilo nějakou formu finančních potíží, 27 % respondentů s dětmi využilo své osobní úspory dříve, než bylo plánováno. V České republice se finanční potíže nějakým způsobem dotkly více než poloviny dotázaných ve všech věkových kategoriích, nejvíce (58 %) osob ve věku 16 až 25 let. Přibližně jedna čtvrtina respondentů s dětmi byla nucena využít své úspory dříve než plánovala.

Od začátku koronavirové krize zadal Evropský parlament tři specializované průzkumy měřící veřejné mínění v Evropské unii v období pandemie. Průzkum uskutečnila online (na Maltě telefonicky) společnost Kantar ve dnech 25. září až 7. října 2020 na vzorku 24 812 respondentů ze všech 27 členských států EU. Průzkumu se zúčastnily osoby ve věku 16 až 64 let (16 až 54 let v Bulharsku, Česku, Chorvatsku, Řecku, Maďarsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku a na Slovensku). Reprezentativnost vzorku na úrovni jednotlivých států je zajištěna kvótami na základě pohlaví, věku a regionu. Celkové výsledky jsou váženy podle velikosti populace každé země, ve které průzkum proběhl.

Zdroj: EU

Další články z rubriky Domácí

Jarní dovolená Čechů? Převažují domácí destinace a aktivní odpočinek, vyplývá z průzkumu CzechTourismu

Celkem 56 % Čechů letos plánuje strávit jarní dovolenou v tuzemsku. Nejčastěji v Jihočeském a Středočeském kraji. V místě pobytu pak zůstanou průměrně šest dní. Jako hlavní náplň volna si představují odpočinek s lehčími sportovními aktivitami a dále ...

CzechInvest začíná spolupracovat s padesátkou nových startupů v projektu Technologická inkubace

V rámci druhé výzvy projektu Technologická inkubace agentura CzechInvest podpoří 53 startupů částkou přes 135,5 milionu korun. Převládá oblast umělé i ...

Greenpeace: Evropské banky vložily 256 miliard eur do firem, které ničí přírodu a klima

Podle nové analýzy půjčily evropské banky od uzavření Pařížské dohody o klimatu v roce 2015 přibližně 256 miliard eur (přes 6,4 biliónu korun) společn ...

Suroviny a recyklovatelné materiály zbytečně končí na skládkách a ve spalovnách

Arnika varuje před zvyšujícím se tempem, v jakém v poslední době přibývají v České republice plány na stavbu spaloven (či takzvaných "zařízení na ener ...

MŠMT: Novela zákona o vysokých školách zlepšuje podmínky pro studium doktorandů

Vláda schválila novelu zákona o vysokých školách, kterou předložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek spolu s ministryní pro vědu, vý ...

Doporučujeme



Pátek 29.3.2024
Počasí v ČR
Počasí v regionech »