Personální a organizační změny
Za účasti zástupců Občanského fóra (OF), kteří ve firmě působili do konce roku 1990, probíhaly radikální personální a organizační změny. Ty měly za cíl odbourat vše, co bránilo svobodné podnikatelské činnosti.

Tehdejší ředitel huti Michal Hocko se na výzvu OF vzdal funkce a vedením podniku byl pověřen Svatopluk Velkoborský, dosavadní vedoucí závodu Válcovny. Jako první se zrušil odbor K - Kádrová práce. Všechny kádrové materiály se začaly předávat pracovníkům, jichž se týkaly. V té době pracovalo v huti přes 23 tisíc lidí a většina si přišla své složky vyzvednout. Vznikly nezávislé odbory, jejichž hlavní náplní se stalo zastupovat pracující při hájení jejich zájmů. Do té doby byla činnost odborové organizace spojena pouze s vyřizováním náhrad za úrazy, zajišťováním rekreací a organizováním sportovních a kulturních akcí. V průběhu roku 1990 odešlo z podniku na základě rozhodnutí kubánské strany 157 Kubánců.

Rehabilitační komise
Mezi nejchoulostivější problémy polistopadového období patřilo navrácení dobré pověsti nespravedlivě stíhaným. V huti byla proto ustavena rehabilitační komise, která zkoumala stovky případů, kdy byli pracovníci v letech 1968 - 1970 postihováni za své politické postoje. K postihům patřilo například zastavení postupu, ale také změna pracovního místa nebo výpověď. Hledal se proto způsob, jak tyto křivdy odčinit. Některé závody rehabilitovaly všechny postižené, jiné jen ty, kteří dostali výpověď. Propuštěným se dostalo ústní a/nebo písemné omluvy a ti, kteří zůstali po celou dobu zaměstnanci huti, byli přeřazeni na funkce, z nichž byli kdysi pro své politické názory sesazeni. Některé rehabilitace byly řešeny i soudní formou, podle nově vydaných zákonů.

Ekonomické změny
První rok po listopadové revoluci musela huť uzpůsobit své podnikání novým tržním podmínkám. Cílem bylo nově vytvářet takové finanční zdroje, které pokryly odvody do státního rozpočtu a zároveň vlastní potřeby pro chod celého podniku. Místo výše výroby v hmotných jednotkách se rozhodujícím kritériem stala tvorba zisku. Rozhodujícím faktorem v produkci oceli se staly požadavky zákazníků, z nichž plynula výše výroby. Politické změny se projevily také ve změně orientace zahraničního obchodu.

Realizovaly se rozsáhlé opravy a modernizace zařízení hutní prvovýroby, což znamenalo omezení výroby koksu, surového železa, oceli i válcovaného materiálu a zároveň zvýšení nákladů, což ovlivnilo finanční situaci podniku.

Pro chod Nové huti nastalo těžké období, neboť v druhé polovině roku 1990 banky přestaly poskytovat úvěry na pohledávky po lhůtě splatnosti, a zákazníci huti se dostali do platebních potíží. Pro nedostatek finančních prostředků nemohla huť platit dodavatelům za suroviny a další potřebné prostředky k práci, a tak byly omezeny jejich dodávky.

Dnes podnik s roční kapacitou 3,6 milionů tun oceli vyrobí ročně přes dva miliony tun oceli, která se uplatňuje zejména ve stavebnictví, strojírenství a petrochemickém průmyslu. Huť patří mezi přední výrobce oceli v České republice, je tuzemským lídrem ve výrobě trubek a silničních svodidel a jediný výrobce za tepla válcované ploché oceli. Své výrobky kromě českého trhu dodává do více než 40 dalších zemí světa. Důležitým milníkem v historii byl rok 2003, kdy huť získala skupina Lakšmího Mittala. V červenci loňského roku se pak huť stala součástí skupiny LIBERTY Steel, patřící do koncernu GFG Alliance Sandžíva Gupty, a změnila jméno na LIBERTY Ostrava. LIBERTY Steel Group plánuje nyní v průběhu deseti let investovat do rozvoje ostravské huti celkem 750 milionů eur. Součástí transformace huti bude modernizace ocelárny a také rozsáhlá modernizace válcoven, která zvýší kvalitu vyrobené oceli a rozšíří výrobkové portfolio o další výrobky s vysokou přidanou hodnotou.