Podle expertů na vzdělávání vyžadují nadané a motivované děti pro rozvoj svého talentu individuální přístup. Podoba dálkové výuky v některých školách, která kopíruje běžný rozvrh, před ně staví mnohdy nepřekonatelnou překážku. "Tyto děti potřebují v rámci vyučování čas a prostor pro to, aby se oblasti svého zájmu mohly věnovat více do hloubky. Pokud mají online výuku od 8 do 5 hodin odpoledne, žádný dodatečný čas tam nenajdou. Online výuka je navíc mnohem náročnější, vyžaduje jiný druh pozornosti a koncentrace je také složitá," říká Jeanne Bočková, ředitelka neziskové organizace Centrum pro talentovanou mládež (CTM), která se zabývá vzděláváním nadaných a motivovaných dětí. Online výuka nemusí být pro nadané brzdou, záleží na její podobě - pokud například škola netrvá na klasických vyučovacích hodinách. "Motivované děti vědí, co chtějí dělat. Pokud jim škola výuku uspořádá tak, že si učení mohou zorganizovat podle sebe, najdou si lépe čas na to, co je zajímá. Mohou relativně rychle splnit to "nutné" a po zbytek času rozvíjet svůj talent," říká Bočková. Dálkovou výukou podle ní nejvíce trpí extrovertní typy. "Mají velkou potřebu se prezentovat a sdílet své prožitky s ostatními dětmi. To v současné době extrémně chybí. Introverti se s tím perou lépe, kontakt jim tolik neschází," dodává.

Nynější způsob výuky podle Bočkové způsobí největší problémy u dětí na prvních stupních základních škol. "Obávám se, že tato doba děti rozdělí - méně nadané budou mít podstatně méně znalostí a budou je velmi těžko dohánět, ty více nadané se jim ještě více vzdálí. Na prvních stupních děti potřebují někoho, kdo by je vedl, což se online dělá velmi těžko. Často na to ještě nejsou ani dostatečně technicky zručné a pak třeba většinu hodiny řeší místo učení nějaký technický problém," vysvětluje.

Podle odborníků sice mnohé děti mají talent, ale chybí jim motivace nebo zdroje informací, ze kterých by mohly čerpat. Což je zvlášť patrné při dálkové formě výuky. Toho by si podle investora Karla Obluka měli více všímat rodiče a případně dítěti ukázat další možnosti a zdroje vědomostí. "Rodiče si mnohdy neuvědomují, že to pro jejich děti není zrovna výhra, když zvládají dálkovou výuku levou zadní, ale ve zbylém čase se nudí nebo zahálí. Nemyslím, že by rodiče měli brát na svá bedra samotné vzdělávání, ale spíš o něm jinak uvažovat. Začít přemýšlet o tom, co mohu dítěti dopřát navíc, aby se jeho potenciál mohl úspěšně rozvíjet," tvrdí. Další vzdělávání však zpravidla nebývá zdarma, na což může řada rodin narážet. Zvlášť ve chvíli, kdy jsou domácí rozpočty kvůli pandemii napjaté. "Pokládám vzdělání za investici, která se vyplácí. Pokud tím rodič může přispět k rozvoji vzdělání svého dítěte, měla by být prioritou. Pokud to rodičům životní nebo sociální situace neumožňuje, existují různé podpůrné programy a granty, které pomohou s financováním," dodává Karel Obluk.