Každá krize v podnikání je do určité míry užitečná. Umožní nám zpomalit, podívat se zpět, odhalit příčiny problémů, přiznat si vlastní chyby, přehodnotit plány a připravit se lépe na budoucnost. "Krize je současně očistcem i příležitostí. Dobrý podnikatel by měl být schopen vyhodnotit si včas, kdy je schopen poprat se s problémy sám nebo kdy už na to nestačí a musí vyhledat pomoc odborníka," říká Jiří Melničuk, krizový manažer tradiční značky hudebních nástrojů Amati Denak, která je aktuálně v konkursu. Nejhorší podle něj je, když si podnikatel vlastní pochybení či jiné příčiny problémů nepřipouští, potíže ignoruje, ozdravný proces oddaluje či se do něj vůbec nepouští. To je zpravidla začátek jeho konce. To samé platí i ve firemním prostředí a u chování majitelů firem a jejich klíčových manažerů.

Klíčovým prvkem, který často rozhoduje o tom, jakým směrem se podnikání a firma v krizi posune, je přiznat si, že na to sám nestačím. Někdy stačí se jen poradit s tím, kdo vzniklému problému rozumí a nabízí pohled zvenčí. Jindy se musí jít hlouběji, zasáhnout do svých struktur a angažovat odborníka. Krizový manažer netrpí provozní slepotou, není svázán s prostředím a především, je schopen rychle zmapovat terén, okamžitě zareagovat a co nejdříve začít problém řešit.

V drtivé většině případů mají firmy finanční problémy, kritickou situaci v cash flow, nedostatek pracovního kapitálu, zadlužují se, hromadí závazky po splatnosti, neplatí mzdy a odvody nebo nejsou schopny splácet bankovní úvěry. Tím pochopitelně vzniká tlak věřitelů a na dlužníka se sype jedna výhrůžka za druhou. "Dlužník často postupuje nesystémově, jak se říká, vytlouká klín klínem. Někomu se dluh zaplatí, jinému ne, slibuje se nereálné, uzavírají se nesmyslné splátkové kalendáře. A nakonec, dlužník přestane s věřiteli komunikovat, když už nemá co nabídnout," vysvětluje Jiří Melničuk. Příčinou problémů může být i špatné manažerské řízení, nesprávné byznysové odhady nebo nezvládnuté investice.

Pravomoci krizového manažera
Po zapojení krizového manažera je nutné se podívat na dosavadní ekonomické výsledky dlužníka, provést rozbor jeho zakázek a prodejů, prognostikovat jejich vývoj. Podle toho umí krizový manažer odhadnout, jaké jsou šance na záchranu a navrhnout, jakou cestou se vydat. Jestli se pokusit o totální oddlužení, aniž by firma spadla do insolvence, nebo naopak jít cestou řízeného úpadku a reorganizace.

Pravomoci krizového manažera určuje nastavení jeho angažmá v dané firmě. U podnikatelů a menších firem je krizový manažer spíš externím poradcem a konzultantem, než tím, kdo by byl zapojen do každodenního života firmy. Mnohem více si krizového manažera užijí tam, kde působí aktivně uvnitř firmy a podílí se klíčovým způsobem na jejím řízení. Obvyklé je to u středně velkých a větších firem, kde převládá výroba či rozsáhlejší objem služeb. Krizový manažer zde zpravidla dočasně vykonává roli nejdůležitějšího manažera, ať již jako ředitel firmy nebo jako externista s ředitelskou působností. "Pracoval jsem i pro firmu, v jejímž čele zůstal dosavadní ředitel a já jsem mu s řízením aktivně pomáhal. Pravomoci jsme si vhodně rozdělili, on řídil firmu po odborné stránce, já ho doplňoval především v oblasti financí a jednání s věřiteli," doplňuje Jiří Melničuk.

Otevřený dialog se zaměstnanci
Předpokladem úspěchu je, aby angažmá krizového manažera vnímali zaměstnanci jako velkou pozitivní změnu a naději. Manažer se totiž neobejde bez domácích pracovníků. Odbornost a patriotismus zástupců klíčových profesí jsou důležitými faktory v celém procesu. V různých formách pak probíhá jednání s dalšími zaměstnanci. Musí vědět, co se děje, co má krizový manažer v úmyslu, že s nimi počítá a opírá se o ně. Ne vždy se řeší příjemné věci, ale tak to v krizovém řízení je. Rovněž odchody zaměstnanců jsou v krizovém řízení běžnou záležitostí. Důležitou součástí komunikace je otevřený dialog, diskuze a férovost.

Firmy v době pandemie
Současné pandemické období je zcela mimořádnou situací, která se vymyká dosud všemu zažitému. Je zřejmé, že firmy jsou nyní v mnohem větším nebezpečí, než tomu bylo doposud. Obzvláště ty, na které dopadá koronavirová pandemie nejtíživěji. "Někdo si vystačí jen s čerpáním kompenzací veřejné podpory, jiný musí hledat spásu v insolvenční oblasti, i s pomocí nových vládních opatření. Ta mají zamezit zbytečným krachům koronavirem postižených firem. Je však otázkou, zda se s tím nesvezou i nepoctivé firmy či firmy bez šance na záchranu a na úkor věřitelů. I v krizovém řízení totiž platí, že nemá cenu zachraňovat každého," uzavírá Melničuk.

U insolvencí považuje za zásadní, aby firmy postupovaly cestou řízeného úpadku, než divokým bankrotem. Firmám doporučuje využít možnosti mimořádného moratoria, které má ochránit provozuschopné firmy, které se dostaly do přechodných finančních potíží. U reorganizací je další možností přerušit plnění reorganizačního plánu bez hrozby přeměny reorganizace v konkurs.