InfoDnes.cz » Zpravodajství » Magazín » Zdraví

Znečištěné ovzduší zvyšuje riziko respiračních onemocnění. Významní čeští lékaři se přidali k iniciativě Za zdravé srdce Evropy

27.10.2020
Česká republika se dlouhodobě řadí k zemím s nejhorším ovzduším v Evropě. Příčin tohoto znečištění je vícero, největší je však těžba a spalování uhlí. Za změnu produkce energie se proto staví nová iniciativa Lékaři za zdravé srdce Evropy, která sdružuje české lékaře a zdravotníky. Do výzvy se zapojili např. kardiochirurg Lukáš Pollert, chirurg Pavel Pafko, psychiatr Radkin Honzák nebo profesorka Jana Skřičková.
Foto: pixabay.com
Iniciativa českých lékařů a zdravotníků "Za zdravé srdce Evropy" spojuje lékaře a další zaměstnance ve zdravotnictví a souvisejících vědeckých oborů, kteří považují znečištěné ovzduší za důležitý zdroj novodobých lidských nemocí, jako jsou respirační, kardiovaskulární či onkologická onemocnění. Znečištěné ovzduší jednoznačně zvyšuje počet lidí umírajících na plicní choroby. Hlavním cílem kampaně je proto apel na přistoupení k významné redukci či přímo zastavení těžby a spalování uhlí a přechod k moderním a čistým zdrojům energie. Jen zdravý životní styl už není dostačující.

Iniciativu svým podpisem podpořili také chirurg a transplantolog Pavel Pafko, profesorka na klinice nemocí plicních a tuberkulózy Jana Skřičková, psychiatr Radkin Honzák nebo ekotoxikolog Radim Šrám, který iniciativu podepisuje jménem Komise pro životní prostředí AV ČR. Partnerem kampaně je Hnutí DUHA.

Znečištěné ovzduší se propisuje do životů nás všech
Českou společností už několik měsíců rezonuje téma koronaviru. Právě nemoc covid-19 a její vývoj v lidském těle je závislý na vnějších faktorech. Podle studií vědců z Harvardské univerzity se ukazuje, že znečištěné ovzduší výrazně zhoršuje průběh tohoto onemocnění, stejně jako dalších plicních chorob. Navíc v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduším lidé s onemocněním covid-19 umírají častěji než v méně znečištěných oblastech. U nás podobná studie zatím nevznikla. Nejvyšší znečištění ovzduší však mají Moravskoslezský nebo Ústecký kraj, kde je dle Českého statistické úřadu nejhorší kvalita ovzduší v České republice. Zde se také těží a převážně i spaluje uhlí. "Nečelíme pouze koronaviru. Myslím si, že spalování uhlí významně přispívá ke znečištění ovzduší a v současné době patří do historie. Tak jako například Trabant. Planetu máme jen jednu a pokud nadále chceme žít v blahobytu a luxusu krásné přírody, musíme začít používat jiný, čistší a obnovitelný zdroj energie. Slunce, vodu, vítr a řízenou atomovou reakci. Pokud nechceme slevit v naší elektrické spotřebě, tak se tyto zdroje jeví jako perspektivní a šetrnější k přírodě. Jako lékař umím transplantovat zničené plíce, ale jako lidstvo, neumíme nahradit zničenou zeměkouli. Nemáme totiž žádného dárce," říká Lukáš Pollert, kardiochirurg a bývalý olympionik.

Analýza vědců z Harvardu je první studií svého měřítka, která ukazuje statistickou souvislost mezi úmrtími na covid-19 a chorobami spojenými s dlouhodobou expozicí škodlivých částic v ovzduší. Studie zkoumala více než 3 000 regionů ve Spojených státech a porovnávala úrovně znečištění ovzduší s počty úmrtí koronaviru pro každou oblast. Po zahrnutí dalších proměnných, jako je velikosti populace, počet lidí testovaných na covid-19, počasí nebo výskyt obezity a kouření v populaci, vědci tuto souvislost potvrdili. Studie, která byla provedena letos na jaře, také zjistila, že obyvatelé regionu s vysokou úrovní znečištění mají o 8 % větší pravděpodobnost úmrtí v důsledku koronaviru, než v regionu s menší hustotou zaznamenaných škodlivých částic ve vzduchu.

Tyto výsledky taktéž potvrdil výzkum , který byl zhotoven na univerzitě v Birminghamu, tentokrát za pomoci podrobných demografických údajů a údajů o znečištění ovzduší dostupné na úrovni malých obcí v Nizozemsku, mnohem menších než údaje na úrovni studovaných regionů USA. Studie zjistila 13 % až 16,6 % zvýšení úmrtnosti na covid-19 související s nárůstem prachových částic v ovzduší. Výsledky tak naznačují vyskytující se riziko i v řidčeji obydlených lokalitách, kde znečištění souviselo s intenzivní zemědělskou činností.

Studie byly dále replikovány v dalších zemích světa, jako je Itálie, Španělsko, Francie, Německo a Čína. Všechny studie navíc potvrzují, že problematika pokračujícího znečišťování ovzduší prohlubuje obtíže příznaků dalších respiračních infekcí, včetně klasické chřipky. Výsledky studií tak zdůrazňují význam pokračování v prosazování stávajících regulací o znečištění ovzduší na ochranu lidského zdraví během i po koronavirové pandemii.

Uhlí: zdroj energie, znečištění i ekonomických škod
Kvůli znečištění ovzduší v ČR předčasně každý rok zemře 10 000 lidí. Velký podíl na tom má spalování uhlí v domácnostech i ve velkých elektrárnách a teplárnách. Uhelné zdroje jsou navíc zodpovědné za 88 % ročně vyprodukovaných emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny. Změna klimatu způsobená emisemi skleníkových plynů přitom přináší přímé dopady na zdraví, například vlivem větších a delších veder, také zvyšováním počtu dnů s letním smogem, který vzniká při horkých dnech. Česko přitom stále vyrábí nejvíc elektřiny z uhlí na osobu v celé EU. Je to proto, že vyvážíme takové množství elektřiny, které odpovídá produkci třetiny našich uhelných elektráren. V Evropě kleslo využití uhlí v energetice v roce 2019 o 24 %, celosvětově pak o 3 %. "Česká elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez znečišťujících uhelných elektráren a s dvojnásobným množství obnovitelných zdrojů," říká energetický expert a člen vládní Uhelné komise Jiří Koželouh z Hnutí DUHA. Doložilo to podrobné modelování soustavy od renomované konzultační společnosti Energynautics. Model zkoumal fungování sítě v 15minutových intervalech po celý rok, takže postihl například denní špičky spotřeby či propady výroby z fotovoltaiky v noci či v zimě. V roce 2030 ještě počítá s provozem několika uhelných tepláren a také nárůstem výroby elektřiny ze zemního plynu.

Vedle znečištěného ovzduší je pokračující těžba a spalování uhlí negativní i pro ekonomiku. Podle výpočtů ekonomů z Univerzity Karlovy způsobovaly české uhelné elektrárny před deseti lety škody ve výši 51 miliard korun ročně. Mezitím elektrárny znečištění snížily, škody a náklady se ale stále pohybují v desítkách miliard korun. Podobně velké či větší náklady jsou spojeny se znečištěním z lokálních topenišť či dopravy.

Autor: Daniel Jirků

Další články z rubriky Zdraví

Macková (SZÚ): Černý kašel u nás i v Evropě monitorujeme a máme účinné prostředky ochrany

Dnes proběhla na Ministerstvu zdravotnictví snídaně s novináři, kde zástupci Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a odborných společností představili aktuální epidemiologickou situaci ohledně černého kašle, záškrtu a tuberkulózy. ...

Nezanedbávejte své ledviny, nabádá klienty VZP a poukazuje na důležitost preventivních prohlídek

Chronická onemocnění ledvin bývají zákeřná v tom, že o nich pacient dlouho nemá ani tušení. Zdravotní komplikace se neprojevují bolestí a problém je o ...

VZP: Náklady na centrovou péči loni poprvé překročily 20 miliard korun

Všeobecná zdravotní pojišťovna v roce 2023 uhradila za centrovou léčbu vysoce účinnými nákladnými léčivy víc než 20 miliard korun. Tato léčba je posky ...

Epidemiolog Kynčl: V ČR se aktuálně nacházíme v sestupné fázi chřipkové epidemie

Nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky (ARI) v ČR v 8. kalendářním týdnu roku 2024 dosáhla hodnoty 1480 nemocných na 100 000 osob, c ...

Prověřený recept proti jarní únavě - půlhodinka chůze denně a postupné dávkování zátěže

Nedostatek energie, bolesti kloubů, časté bolesti hlavy a celkové vyčerpání. Jarní únava dokáže člověka potrápit. Každoročně na přelomu zimy a jara po ...

Doporučujeme



Pátek 29.3.2024
Počasí v ČR
Počasí v regionech »