Poslanci Evropského parlamentu přijali v pátek svůj postoj k reformě zemědělské politiky EU po roce 2022. Vyjednávací tým EP je nyní připraven zahájit jednání s ministry EU.

Posun k politice založené na výsledcích
Poslanci podpořili systémovou změnu, díky níž bude zemědělská politika EU lépe odpovídat potřebám jednotlivých členských států. Trvají však na tom, že je třeba zachovat v celé Unii rovné podmínky. Vlády členských států by měly Komisi předložit ke schválení strategické plány, v nichž uvedou, jak budou cíle EU provádět v praxi. Komise by měla vyhodnocovat jejich výsledky, nikoli pouze dodržování unijních pravidel.

Zemědělské podniky v EU by měly přejít na ekologičtější provoz
Cíle strategických plánů mají být podle poslanců naplňovány v souladu s Pařížskou dohodou.

Parlament zvýšil nároky na postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu, takzvanou podmíněnost. Jedná se o podmínky, které musí splňovat každý zemědělec, pokud chce získat přímou podporu. Poslanci navíc chtějí, aby alespoň 35 % z rozpočtu na rozvoj venkova připadalo na opatření, která se týkají klimatu a životního prostředí. Nejméně 30 % rozpočtu přímých plateb by mělo být směřováno na ekorežimy, které by byly sice dobrovolné, ale mohly by zemědělcům zvýšit příjmy.

Poslanci trvají na tom, aby byly v každém členském státě zřízeny poradenské služby pro zemědělství. Chtějí také, aby alespoň 30 % z finančních prostředků poskytnutých Unií bylo vyčleněno na pomoc zemědělcům sv činnostech, které se týkají boje se změnou klimatu, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a ochrany biologické rozmanitosti. Členské státy by také měly pobízet zemědělce k tomu, aby 10 % svojí plochy pokryli krajinnými prvky, které jsou příznivé pro biologickou rozmanitost, například živými ploty, neprodukčními dřevinami nebo rybníky.

Snížení plateb větším podnikům, podpora malých podniků a mladých zemědělců
Poslanci odhlasovali postupné snižování ročních přímých plateb nad 60 000 eur a pro jejich zastropování na částce 100 000 eur. Zemědělcům by však mohlo být povoleno, aby od celkové částky přímých plateb před snížením odečetli 50 % mzdových nákladů souvisejících se zemědělskou činností. Alespoň 6 % vnitrostátních přímých plateb by mělo být použito na podporu malých a středních podniků. Pokud na ně však v určitém státě připadá více než 12 %, může tento stát upustit od zastropování plateb.

Podle přijatého textu by Evropské státy mohly alespoň 4 % svých rozpočtů na přímé platby využívat na podporu mladých zemědělců. Další finanční podpora by mohla být věnována rozvoji venkova, přičemž může být udělena priorita investicím prováděným mladými zemědělci.

Parlament zdůrazňuje, že evropské dotace by měly být vyhrazeny pouze těm, kdo vykonávají alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti. Provozovatelé letišť, železničních služeb, vodáren, služeb v oblasti nemovitostí a stálých sportovních a rekreačních areálů by měli být automaticky vyloučeni.

Vegetariánské hamburgery a steaky z tofu: označování rostlinných produktů zůstane beze změny
Poslanci EP odmítli všechny návrhy na vyhrazení názvů souvisejících s masem pro výrobky obsahující maso. U rostlinných produktů a názvů, které se v současné době používají při prodeji, se nic nezmění.

Pomoc s riziky a krizemi
Parlament prosazuje nová opatření, která by zemědělcům pomáhala čelit rizikům a případným budoucím krizím. Poslanci chtějí, aby se trh stal transparentnějším, a požadují intervenční strategie pro všechny zemědělské produkty. Postupy, jejichž cílem je uplatňovat vyšší normy v oblasti životního prostředí, zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek, by podle nich měly být vyňaty z pravidel hospodářské soutěže. Chtějí také, aby se krizová rezerva, která zemědělcům pomáhá v případě nestability cen nebo trhu, již nepoužívala jen ad hoc, ale stala se stálým nástrojem s odpovídajícím rozpočtem.

Vyšší sankce za opakované porušování pravidel a mechanismus EU pro podávání stížností
Parlament chce zvýšit sankce pro ty, kdo opakovaně nedodržují požadavky EU (například v oblasti životního prostředí a životních podmínek zvířat). V takových případech by platby zemědělcům měly být sníženy o 10 % (v současné době je to pouze 5 %).

Poslanci chtějí zavést mechanismus EU pro podávání stížností. Ten by mohli využívat zemědělci a příjemci podpory ve venkovských oblastech, kteří byli při poskytování unijních dotací poškozeni nebo znevýhodněni a jejichž stížnost nemůže být vyřízena na vnitrostátní úrovni.

Nařízení o strategických plánech SZP bylo přijato 425 hlasy pro, 212 proti a 51 se zdrželo hlasování.

Nařízení o jednotné společné organizaci trhů bylo přijato 463 hlasy pro, 133 proti a 92 se zdrželo hlasování.

Nařízení o financování, řízení a sledování SZP bylo přijato 434 hlasy pro, 185 proti a 69 se zdrželo hlasování.