Termín spuštění paušální daně zůstává 1. ledna 2021. "Platí, že paušální daň je jedním z našich klíčových projektů, který chceme živnostníkům nabídnout už od příštího roku. Významně jim tím zjednodušíme jejich odvodové a daňové povinnosti a snížíme nutnost papírování. Mnohým nabídne také finanční úsporu," říká ministryně financí Alena Schillerová.

Trojí odvody jednou platbou na jediném formuláři
Díky paušální dani budou mít živnostníci a podnikatelé z řad OSVČ možnost prostřednictvím jedné paušální platby vyřešit povinnosti k dani z příjmů, sociálnímu pojistnému a zdravotnímu pojistnému, včetně povinnosti je přiznat na třech různých formulářích. "Na příští rok vychází paušální daň na 5469 korun měsíčně. Jedním formulářem a jednou platbou tak vyřešíte svou daňovou a odvodovou povinnost a máte splněno. Žádná daňová přiznání, žádné přehledy pojistného. O nic dalšího se už nestaráte. Paušální daň tak živnostníkům ušetří nejen peníze, ale především čas, který by jinak strávili otravným papírováním," uvedla ministryně financí Alena Schillerová s tím, že Ministerstvo financí tímto návrhem vyslyšelo přání živnostníků. Podle nedávného průzkumu agentury Median projevilo zájem o paušální daň 78 % dotázaných živnostníků, přičemž navrhovaná výše fixního odvodu je přijatelná pro dvě třetiny z nich.

V částce 5469 Kč na rok 2021 je zahrnuto zdravotní pojistné ve výši 2393 Kč a daň z příjmů v symbolické výši 100 Kč, která kompenzuje navýšení třetí komponenty, minimálního sociálního pojistného, o 15 %. To pro příští rok odpovídá výši 2976 Kč. Díky jedné pravidelné měsíční platbě živnostník může ušetřit nemalé finanční prostředky i tím, že už nemusí platit účetní služby. "Odpadne také důvod k většině kontrol z finančního úřadu, neboť u živnostníka přihlášeného k paušální dani budou postrádat smysl," připomíná Alena Schillerová další výhodu paušální daně.

Důchod se nikomu nesníží, švarcsystém je nelegální formou podnikání
Vyladit připomínky bylo potřeba především s Ministerstvem práce a sociálních věcí, které vyjádřilo obavy z ohrožení důchodového systému a ze zneužívání švarcsystému. Propojení IT systémů mezi finančními úřady a úřady práce je též nezbytnou podmínkou fungování institutu paušální daně. "Právě navýšené minimální sociální pojistné o 15 % má situaci živnostníků v důchodu zlepšit. Většina z nich dnes totiž platí jen nezbytné minimum," upozorňuje Alena Schillerová, že paušální daň ve skutečnosti OSVČ přinese větší jistotu v podobě budoucího vyššího starobního důchodu. Díky navýšení složky odvodu sociálního pojistného budou odvádět vyšší důchodové pojistné, což povede posílením průběžného pilíře naopak k příznivému dopadu na důchodový systém. Možnost dobrovolného přispívání vyšší částky na pojistné na důchodové pojištění přitom zůstane zachována.

Není důvod se obávat ani toho, že by paušální daň zvýšila motivace k obcházení zaměstnaneckých úvazků švarcsystémem. "Nemůžeme přece živnostníkům říct, že jim nebudeme zjednodušovat život, aby náhodou nezačalo více lidí podnikat. To bychom stejnou logikou mohli zrušit datové schránky, odpískat projekt online finančního úřadu či začít podnikání jinak znepříjemňovat," vysvětluje Alena Schillerová s tím, že švarcsystém představuje nezákonnou daňovou optimalizaci a je jako nelegální forma zaměstnávání postihován ze strany příslušných státních orgánů.

Podmínka ročního příjmu do 1 milionu Kč
Paušální daň bude fungovat zcela na dobrovolné bázi. Přihlásit se k ní budou moci po dokončení legislativního procesu živnostníci a podnikatelé z řad OSVČ s ročním příjmem z podnikání do 1 milionu Kč a neregistrovaní k platbě DPH. Paušální daň by se ve vládou schválené podobě mohla týkat více než 369 tisíc OSVČ. "S přihlášením k ní ale již nebude možné uplatňovat žádné další daňové slevy a úlevy. Celá řada živnostníků přitom uplatňuje bonus na děti, slevu na manželku a podobně. Ti do toho pravděpodobně nepůjdou," vypočítává Alena Schillerová. Ministerstvo financí proto odhaduje, že by se do systému mohlo přihlásit přibližně 140 tisíc lidí. Celkový aktualizovaný dopad paušální daně na veřejné rozpočty je zanedbatelný ve výši -177 mil. Kč ročně. Dopad na sociální pojistné je +200 mil. Kč, negativní dopad na výběr daně z příjmů fyzických osob je -398 mil. Kč.