Provozujete doma kotel vyrobený před rokem 2000? S velkou pravděpodobností ho budete muset do dvou let vyměnit za moderní zdroj tepla. Zákon o ochraně ovzduší totiž přesně za dva roky zakáže provoz kotlů na tuhá paliva, jež nesplňují žádnou nebo jen první či druhou emisní třídu. A to se týká zejména kotlů vyrobených před dvaceti a více lety. V praxi bude proto pro řadu českých domácností, které dosud topily uhlím, nutné přejít na čistší zdroj tepla - například plyn, dřevo nebo dřevní pelety. "Odhaduje se, že v Česku je navzdory státní podpoře výměny zdrojů tepla pomocí Kotlíkových dotací ještě více než 300 000 domácností, které budou muset do dvou let kotel vyměnit. A to je opravdu vysoké číslo," uvádí Jiří Karlík ze společnosti Primagas, která dodává zemní plyn i LPG.

Uhlí není perspektivní palivo
Přestože mnoho moderních nízkoemisních kotlů na tuhá paliva spalovat uhlí umožňuje, zdá se, že toto fosilní palivo už v domácnostech velká budoucnost nečeká. Uvažuje se dokonce o postupném legislativním omezování hnědého uhlí jako paliva do kotlů, případně o jeho vyšším zdanění. Jako první město v ČR zakázala topení uhelnými palivy Praha, na jejímž území od letošního října nebude možné topit uhlím, uhelnými briketami ani koksem. Vhodnou náhradou za starý kotel na uhlí proto může být moderní plynový zdroj tepla.

Plynová distribuční síť není všude
Výhodou plynu je hlavně dobrá dostupnost, široký výběr úsporných kondenzačních kotlů a minimální emise. Ne všude je ale dostupná plynová distribuční síť. "Překvapivě mnoho českých obcí stále není plynofikováno. A netýká se to jen odlehlých horských nebo příhraničních oblastí, ale třeba i bezprostředního okolí Prahy," popisuje stav plynofikace v ČR Jiří Karlík ze společnosti Primagas. Například v okrese Příbram není podle údajů Českého statistického úřadu plynofikováno více než 80 % obcí. Podobně jsou na tom například okresy Rakovník nebo Pelhřimov a třeba v okrese Praha-západ dosud nemá plynovou distribuční síť třetina obcí.

Kde není přípojka, může nastoupit zásobník na LPG
Pokud v obci chybí plynofikace, mohou lidé využívat ekologičtější tuhá paliva, jako je dřevo nebo dřevní pelety, případně se spolehnout na dražší elektřinu. Vhodnou alternativou jsou ale také zásobníky na LPG, respektive propan, který má ve srovnání s klasickou směsí propan-butanu mnohém lepší vlastnosti, díky čemuž například při vaření nezanechává na nádobí mastné skvrny.

Propanové zásobníky umožňují využívat výhod plynového topení i tam, kde není k dispozici vhodná přípojka. Výhodou LPG je také široká dostupnost a ve srovnání třeba s tepelnými čerpadly i nízká cena potřebných technologií, jako jsou plynové kondenzační kotle. "Celkové náklady na propan ze zásobníku jsou jen o málo vyšší než u zemního plynu z distribuční sítě. Zásobník si samozřejmě není nutné kupovat, to by se zákazníkovi ani nevyplatilo. Zákazníkovi jej dodavatel pronajímá za symbolickou cenu, přičemž zajišťuje pravidelné revize, servis i pojištění," popisuje Jiří Karlík. Zásobník je přitom vhodný nejen do obcí bez plynové sítě, ale také do lokalit, kde by vybudování přípojky bylo příliš nákladné a složité.

Podíl LPG jako paliva v domácnostech nejspíš poroste
Podle Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu se v Česku na vytápění domácností v současnosti ročně spotřebuje zhruba 80 000 tun LPG. Vzhledem k nutnosti výměny starých kotlů a přechodu na čistší zdroj tepla lze očekávat, že jeho spotřeba v dalších letech poroste. Dokládají to také zkušenosti z dalších evropských zemí, zejména ze Španělska, Francie, Itálie a Spojeného království.