Německé veterinární dozorové orgány a následně tamní média potvrdily první úhyn divokého prasete na AMP. Uhynulý kus, u něhož testy nákazu prokázaly byl nalezen v okrese Spree-Neisse u Chotěbuzi v Braniborsku. Region hraničí s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje. Česká republika je od loňského dubna opět oficiálně "zemí bez AMP". I v současnosti však stále platí mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit možnému zavlečení této nákazy do ČR.

"Nejdůležitější nástroje proti AMP jsou definovány stále platnými mimořádnými veterinárními opatřeními. V celé ČR tak nadále platí zákaz přikrmování a omezení vnadění prasat divokých, je nařízen jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz dovozu trofejí z prasat divokých ze zemí s výskytem AMP i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející ze zemí s výskytem AMP," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Důležitým nástrojem při prevenci před zavlečením AMP je také striktní dodržování zákazu zkrmování kuchyňských odpadů v chovech prasat domácích. Riziko představuje také maso a masné výrobky z vepřového masa z domácích porážek a z neznámých zdrojů, to samé platí také pro maso z neprohlédnutých prasat divokých a výrobky z něj.

Od roku 2014 probíhá na území ČR monitoring AMP v jehož rámci jsou vyšetřována všechna nalezená uhynulá prasata divoká. Sběr uhynulých těl a jejich zasílání k laboratorním vyšetření je podpořen vyplácením nálezného. Veterinární dozor se dlouhodobě věnuje také zásilkám vepřového masa a zvěřiny ze zemí s AMP a namátkově maso testuje na přítomnost původce nákazy.

Více aktuálních informací k AMP naleznete zde: https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/africky-mor-prasat-amp/

AMP je přenosný pouze na prasata (domácí i divoká) a není nebezpečný pro člověka, nicméně může mít vážné ekonomické dopady v chovech prasat. V současné době je hlášen výskyt AMP hlášen v 11 členských státech EU: Belgii, Bulharsku, Estonsku, Itálii (výskyt pouze na Sardinii), Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a nově Německu.