"Začalo to asi před šesti lety projektem podpořeným z takzvaných norských fondů, kdy jsme zadali analýzu všech pěti dětských domovů, které zřizuje Pardubický kraj. Následně jejich zaměstnanci pod vedením odborných konzultantů hledali cesty ke změnám a vypracovali transformační plány. V posledních letech se je snažíme postupně naplňovat. Ze 146 dětí je nyní 58 v komunitní formě bydlení," shrnul situaci radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, který se byl tento týden podívat do nových bytů a domku pro děti, které ještě donedávna žily v ústavním zařízení v Horní Čermné.

Život s dětmi se nedá vtěsnat do norem
Dětský domov v Dolní Čermné v průběhu prázdnin zcela opustil objekt v Horní Čermné. Děti ve věku od předškoláků do středoškoláků se přestěhovaly do bytů v Letohradu a v Lanškrouně a do rodinného domku v Žichlínku. Vytvořily čtyři rodinné skupiny po 6 dětech, spolu s nimi do nového bydliště putovali i vychovatelé. "Je to pro náš domov zatím největší změna. Přestěhování byla ta nejviditelnější část. Děti budou chodit nebo dojíždět do školských zařízení co nejblíže bydlišti, budou chodit do kroužků, nakupovat, vařit a hlavně mít své soukromí a "rodinu", ve které se budou střídat pouze dva a dva stálí vychovatelé ve dvou směnách," uvedla ředitelka Dětského domova v Dolní Čermné Stanislava Švarcová. "Kromě téhle viditelné části transformace nás zaměstnance ale čeká ještě jedna méně viditelná část. Budeme se muset vědomě zbavit institucionálních prvků ve výchově. Život s dětmi nejde vtěsnat do tabulek, do norem, doma to také neděláme, ale ústavní prostředí nás k tomu vedlo," dodala paní ředitelka.

Radní Pavel Šotola poděkoval všem, kteří se na tomto velkém kroku podíleli, včetně Zbigniewa Czendlika a Královehradecké diecéze, která dětskému domovu pronajala právě domek v Žichlínku. "Jedná se o bývalou faru, která byla před 15 lety zrekonstruována pro pěstounské rodiny. Ale tento projekt skončil a dům byl rok prázdný. Proto jsem uvítal tuto příležitost a jsem rád, že vlastně bude sloužit tomu účelu, pro který byl upraven," řekl oblíbený lanškrounský farář.

"Vím, že se děti do nových bytů moc těšily a chápu to. Mají tu svůj vlastní prostor a svoje zázemí. Sice se musí podílet na chodu domácnosti, nedostanou všechno tzv. pod nos, mají větší volbu rozhodování, ale zároveň tak získávají větší dovednosti pro běžný život. Navíc na žádném bytě nebo domě není tabulka s nápisem Dětský domov, která je automaticky stavěla do role "dítěte z děcáku"," poznamenal Pavel Šotola.

Další dětské domovy se také mění

V Dětském domově v Holicích byl letos v červnu ukončen provoz jídelny. Stravování se zajišťuje přímo na jednotlivých dětských skupinách, což přispívá k jejich větší samostatnosti. Od září děti obědvají ve školních jídelnách. Koncem září se jedna dětská skupina přestěhuje do bytu, který poskytlo město Holice formou dlouhodobého pronájmu. Dále se při dětském domově rozvíjí sociálně aktivizační služba, která pomáhá k návratu dětí do své biologické rodiny.

Dětský domov Moravská Třebová už má stavební povolení na přestavbu domku pro jednu rodinnou skupinu. Další skupina je v bytě, který město Moravská Třebová domovu dlouhodobě poskytuje. Původní budova domova se mění za pomoci kraje, sponzorů a designérů do rodinné podoby. Za své vzala například tzv. vychovatelna a vznikl otevřený relaxačně pracovní prostor pro děti i pedagogy.

Dětský domov Pardubice má k dispozici pět bytů. Tři z nich jsou pro skupiny dětí a ve dvou garsonkách se na samostatný život připravují 3 dospělé studující dívky. S ohledem na špatný technický stav budovy dětského domova zůstává přemístění dětí mimo tento objekt trvalou prioritou.

Dětský domov Polička měl skupinu dětí v rodinném domku jako první v Pardubickém kraji. V loňském roce získal pronájem městského bytu pro další skupinu a Pardubický kraj připravuje po dohodě s městem Polička výstavbu rodinného domu pro třetí skupinu. Poté zcela opustí současnou budovu bývalého sirotčince.

Pardubický kraj letos podpořil transformační kroky dětských domovů částkou šest milionů korun.