Vyšší důraz na prevenci
"V České republice v minulém roce počty sebevražd podle dat Českého statistického úřadu poklesly o více než 10 % oproti předchozímu roku, kdy tento pokles byl výraznější v mužské populaci. Dlouhodobě je však mezi muži ve srovnání se ženami evidován přibližně čtyřnásobný počet úmrtí s příčinou sebevraždy," říká Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví.

Kapacita krizových linek se zvýší
Z dat Národního ústavu duševního zdraví pak dle doktora Petra Winklera vyplývá, že "v průběhu nouzového stavu vyhlášeného v reakci na pandemii došlo v porovnáním s rokem 2017 k nárůstu případů osob, které splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění i riziko sebevraždy. Riziko sebevraždy bylo identifikováno u 12 % reprezentativního vzorku, což je ve srovnání s předchozím šetřením v listopadu 2017 trojnásobek".

Nouzový stav navíc ukázal zvýšenou potřebu distančních služeb. Z analýzy Rady vlády pro duševní zdraví vyplývá, že linky důvěry, ad hoc krizové linky i centrální informační linky 1212 využívaly v době nouzového stavu desetitisíce občanů ČR. Tento systém se tak ukázal jako funkční pro snižování dopadů mimořádné události a nouzového stavu do duševního zdraví populace. Velké linky důvěry se však potýkaly s vysokým počtem neobsloužených volajících zejména z důvodu nedostatečného personálního zajištění. Online chatové služby se pak ukázaly jako enormně důležité například v kontextu domácího násilí, tedy v situacích, kdy telefonát a možnost být slyšen znamenají potenciální ohrožení volajícího.

"Právě navýšení prostředků pro distanční služby pomoci v krizi je jedním z opatření Národního akčního plánu2, který vláda přijala 24. srpna3," doplňuje Alexandr Kasal, koordinátor akčního plánu. Ten by měl v následujících 10 letech přispět k dalšímu snižování počtu sebevražd zprostředkováním lepší dostupnosti péče pro osoby procházející krizí, realizací řady ověřených opatření prevence sebevražedného jednání i zajištěním kvalitních datových podkladů pro rozhodování v této oblasti.