Podle hlavního ekonoma pojišťovny Atradius Johna Loriého zatím tempo růstu počtu firem v insolvenci brzdí různá vládní opatření. "Jde například o úpravy lhůt či limitů pro podávání insolvenčních návrhů, mimořádná moratoria chránící dlužníky, dočasné omezení možností věřitelů vynutit úpadek, nebo poskytnutí dostatečné finanční podpory, jež hrozící bankrot oddálila. S tím, jak budou programy podpory postupně končit, by se nicméně měl počet podání rychle navyšovat," odhaduje Lorié.

Dopady koronaviru v Evropě by měly být podle očekávání výraznější v jižních zemích, jež se obvykle více spoléhají na cestovní ruch. Jedná se například o Španělsko, Itálii, Francii, Portugalsko či Řecko. Největší propad HDP v Evropě se očekává v případě Velké Británie, a to kvůli přísnější izolaci a pokračující nejistotě ohledně brexitu.

Naopak státům jako je Německo, Dánsko, Rakousko nebo Nizozemsko se daří i díky nižší závislosti na turistice zvládat dopady nové infekce o něco lépe. Jejich ekonomiky se také lépe adaptovaly na omezení volného pohybu lidí či společenského kontaktu. Česká republika patří podle ředitelky tuzemské pobočky pojišťovny Atradius Markéty Stržínkové mezi země, ve kterých panuje ohledně budoucího vývoje velká nejistota. "Skutečný stav ekonomiky se ukáže až v příštích měsících s ukončováním vládních programů podpory. Příliš důvodů k optimismu ale nevidím. Kromě oborů přímo zasažených restriktivními opatřeními, jako jsou cestovní ruch či letectví, považujeme za nejvíce ohrožené také sektory dopravy a automobilového průmyslu, které se potýkaly s problémy již před krizí. Naději na zlepšení situace navíc nedává ani poslední vývoj epidemiologické situace doma i v zahraničí," říká Stržínková.

Příznivější vyhlídky než většina evropských zemí, mají v oblasti HDP státy jako USA, Japonsko nebo Austrálie. Ani firmám z těchto zemí se však potíže nevyhnou. Spojené státy spolu s Hongkongem a Tureckem dokonce podle odhadů zažijí jeden z největších nárůstů insolvencí na světě. Zvýšení insolvenčního rizika hrozí i Japonsku poté, co tam tlak na ekonomický růst vedl k předčasnému zrušení ochranných opatření. Austrálie, jež je pro mnoho zemí svými opatřeními proti šíření nákazy příkladem, se pak může potýkat s latentními dopady v oblasti cestovního ruchu. Hrozí jí tak větší nárůst platební neschopnosti firem v roce 2021.