Vše začalo neschválenými výpůjčkami peněz z firemní pokladny, které vraceli vždy jen na inventuru. Jenže to nebylo moc efektivní. Proto, aby peníze do pokladny nemuseli neustále vracet, začali vystavovat fiktivní faktury na nákup zlata, které však nikdy neproběhly. Aby zlato ve firmě nechybělo, doplňovali do zlata určeného ke zpracování stříbro, čímž výrazně snižovali jeho výslednou ryzost. Stříbro pochopitelně nakupovali za mnohem nižší částky, než byly vystavené faktury na nákup zlata. Rozdíl finančních prostředků si potom použili pro vlastní potřebu.

Jedna zaměstnankyně je navíc podezřelá i z podvodu. Pro jednoho zákazníka zprostředkovávala nákup investičního zlata ve formě zlatých cihliček. Od něj vybrala částku převyšující dva miliony stotisíc korun a tyto si nechala pro sebe. Když už urgence zákazníka na dodání zlata začaly být neúnosné, využila svých kontaktu a oslovila spřízněnou společnost, aby jí dodala dvacet zlatých cihliček s tím, že je zaplatí po tom, co je úspěšně prodá. To však už bylo jen vytloukání klínu klínem. Po tom, co dodané zlato předala zákazníkovi, zase už neměla na úhradu vystavené faktury, protože peníze mezitím utratila.

Nečestným zaměstnancům tak hrozí v krajním případě až 8 let za mřížemi.