Strategie komplexně řeší přístup k testování COVID-19 v současné době, zejména pak s výhledem na případné další vlny onemocnění. Definuje jednotlivé cílové skupiny testovaných a používané metody. Klíčovým prvkem je nastavení odpovídajících kapacit, jejich elektronizace a racionální využívání v případě postupného nárůstu požadavků. Testování v ČR centrálně koordinuje Integrovaný centrální řídící tým a Laboratorní skupina při MZ ČR.

"Česká republika má jasnou strategii, jak bude přistupovat k testování, jak budou rozloženy a řízeny testovací kapacity, jak by měl fungovat proces od odběru vzorku po sdělení výsledku, koho budeme testovat. To jsou klíčové otázky, které odborníci v tomto dokumentu zodpověděli a určili směr," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

"Plán je i modelovým příkladem, jak je možné nastavit systém pro případné další biologické hrozby budoucnosti, které není nikdy možno zcela eliminovat a často ani předvídat. Nejedná se o statický dokument. Předpokládáme, že bude průběžně aktualizován v návaznosti na rozšiřující se vědomosti o této nemoci a epidemiologickou situaci v České republice i v zahraničí," vysvětlil vedoucí Laboratorní skupiny při MZ ČR a jeden z autorů Marián Hajdúch. Dokument bude nyní 14 dní dostupný na stránkách koronavirus.mzcr.cz k veřejné konzultaci, své připomínky může veřejnost autorům posílat do 14. srpna 2020 na adresu strategietestovani@mzcr.cz.

Strategie stanovila strukturu laboratoří v České republice. Vznikne síť páteřních laboratoří, což bude klíčová skupina laboratoří primárně vázaných na přímo řízené organizace anebo krajské nemocnice. Jde o aktivní skupinu laboratoří, které budou stále v provozu, a to i za stavu mimo epidemii. Páteřní laboratoře budou primárně obsluhovat páteřní odběrová místa, která zajistí vyšetření i o víkendech a svátcích v minimálním rozsahu osm pracovních hodin. Odběrová místa budou stacionární a mobilní, alternativně i průjezdová (drive through). Jejich minimální počet je stanovený na jedno mobilní a jedno stacionární odběrové místo na kraj, s ohledem na velikost a rozlohu kraje. V případě hlavního města Praha se předpokládá provoz nejméně tří páteřních odběrových míst.

Další skupinou budou standardní laboratoře, kterými jsou zdravotnické laboratoře, případně i mimorezortní. A poslední skupinou budou laboratoře takzvaně v zásobníku. Tato skupina laboratoří je připravena zajistit testování v případě zhoršené epidemiologické situace, kdy kvůli zvýšeným požadavkům na denní počet prováděných testů nestačí kapacity páteřních a standardních laboratoří.

"Už se nesmí stát, že ve chvíli, kdy krajská hygienická stanice vytrasuje velký počet kontaktů, kteří jsou indikováni k testu, nebudou připraveny odběrové kapacity. Bude jasně stanovená síť odběrových míst, které budou fungovat každý den a občané budou jasně vědět, kam jít," zdůraznil ministr Vojtěch.

Strategie hovoří o tom, že je klíčová časová hranice na zpracování vzorků, a to nejpozději do 48 hodin od přijetí vzorku. Není-li laboratoř schopna z jakýchkoli důvodů zpracovat vzorek do 48 hodin od jeho přijetí, musí vzorek redistribuovat jinému zpracovateli s volnou testovací kapacitou. Toto opatření je nezbytné k zajištění efektivního procesu testování, jehož cílem je zavedení protiepidemických opatření.

"Páteřní síť odběrných míst a laboratoří musí být rovnoměrně rozložena napříč sídly v celé České republice tak, aby byla zajištěna místní a časová dostupnost zajišťovaných zdravotních služeb," doplnila Jarmila Rážová, hlavní hygienička ČR. Prioritní alokace této sítě bude u poskytovatelů zdravotních služeb poskytujících lůžkovou péči, kde se předpokládá rutinní preventivní testování v souvislosti s plánovanými hospitalizacemi pacientů, a především s neodkladnou zdravotní péčí.

Od března do května roku 2020 bylo postupně do testování nemoci covid-19 zapojeno celkem 105 diagnostikujících laboratoří. Všechny laboratoře musí být v návaznosti na rozhodnutí MZ ČR napojeny na systém hlášení všech vydaných výsledků do Informačního systému infekčních nemocí. Dále musí všechny diagnostikující laboratoře hlásit počet vyšetřených vzorků a svou volnou testovací kapacitu Integrovanému centrálnímu řídícímu týmu prostřednictvím aplikace COVID Forms App, která je součástí Chytré karantény.

"Během několika dní v průběhu března byly zavedeny elektronické žádanky, které slouží k indikaci pacienta na test a jsou evidovány v centrálním informačním systému. Jedná se o klíčový prvek řízení testování a jeho evidence. Tímto způsobem je zajištěna plná kontrola toku vzorků systémem, což navíc umožňuje monitorování kapacit jednotlivých laboratoří," uvedl ministr Vojtěch.

Národní strategie také definuje rizikovou skupinu obyvatelstva, která má absolutní prioritu v testování, neboť je u nich zcela klíčové včas onemocnění COVID-19 diagnostikovat. Stejnou prioritu pro testování mají i ti, kteří jsou s rizikovými jedinci v úzkém kontaktu a mohou se pro ně stát zdrojem nákazy (rodinní příslušníci sdílející stejnou domácnost, zdravotníci a další personál, který o rizikové jedince pečuje atd.).

Mezi rizikové skupiny osob, u kterých je předpoklad, že u nich bude mít onemocnění covid-19 závažný průběh, patří pacienti s hemato-onkologickým onemocněním, imunosupresivní terapií vyžadující léčbu na specializovaném pracovišti, radioterapií nebo chemoterapií, pacienti po transplantaci solidních orgánů nebo kostní dřeně, pacienti s těžkou a velmi těžkou obezitou třídy II a III s BMI nad 35-39.9, respektive nad 40 kg/m2, pacienti na domácí oxygenoterapii, pacienti podstupující rozsáhlý operační výkon s plánovanou pooperační péčí na pracovišti typu ARO/JIP, pacienti s dekompenzovaným diabetem, hypertenzí, srdečním nebo plicním onemocněním, pacienti se vzácným genetickým onemocněním.

Obecně, mimo rizikovou skupinu obyvatel, je testování na covid-19 indikováno u symptomatického jedince a u jedince, který se může nacházet v inkubační době anebo u jedince z rizikové skupiny z preventivních důvodů.