1. High-Tech bezpečnostní programy na pracovišti
V posledních několika letech se programy zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti soustředily především na zavedení špičkových nástrojů a metod školení i vedení. Využívají se online kurzy, samořízené vzdělávací programy, zavádějí se aplikace zaměřené na zajištění bezpečnosti a ochranu zdraví zaměstnanců.

Mnoho společností však zjistilo, že tato high-tech řešení jsou pouze jednou částí pomyslné skládačky. Pracovníci chtějí nasbírat především osobní zkušenosti, například mileniálové upřednostňují učení se praxí před formálním vzděláváním. Dá se tedy očekávat větší využití bezpečnostních programů, které budou zahrnovat technologická i personalizovaná řešení: například odborníci v oblasti bezpečnosti budou trávit více času se samotnými pracovníky a koučovat je v reálných situacích.

2. Zaměření na celkové zdraví, včetně duševní pohody
Tradičně se BOZP zaměřuje na udržování bezpečnosti jednotlivců a na ochranu před riziky jejich práce. Jinými slovy - jde především o prevenci úrazů a nemocí v místě výkonu zaměstnání. V roce 2011 zahájil Národní institut pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v USA Total Worker Health Program, což je iniciativa zaměřená na podporu celkového zdraví a pohody pracovníků v zaměstnaní i mimo pracovní dobu a místo výkonu práce. Program je založen na myšlence, že práce je hlavním faktorem, který se odráží na celkovém zdraví. Vliv na to má počet pracovních hodin, ale i to, kolik si zaměstnanec vydělá peněz. Ve výhledu do příštího desetiletí se očekává, že tento pojem podpory všech aspektů "pohody zaměstnanců" včetně fyzického, duševního, sociálního a finančního zdraví, stoupne do popředí programů BOZP a zaměstnavatelé se tak budou o své zaměstnance starat lépe.

"Vnímáme, že potřeby zaměstnanců se mění. Každý čtvrtý člověk se každoročně potýká s nějakým typem psychických problémů, proto je třeba, aby zaměstnavatelé zaměřili své programy i na podporu mentálního zdraví a duševní pohody svých zaměstnanců. Proto naše společnost připravila inovativní projekt Mental Health Allies, z něhož mohou těžit naši zaměstnanci, ale také může být vodítkem pro další firmy, které sledují nové trendy," říká Šárka Vránová, HR manažerka společnosti Accenture.

3. Prostředí se mění, požadavky na bezpečnost také
Vzestup digitalizace s možností homeoffice a flexibilního plánování práce přinášejí pro bezpečnost ve firmách nová rizika a vyšší nároky na proškolování jednotlivých členů týmu. Je totiž třeba proškolit i zaměstnance pracující vzdáleně ze svých domácích kanceláří, krátkodobé zaměstnance nebo nezávislé dodavatele. A dále určit jaký počet školení je pro každou skupinu, ale i každého konkrétního člověka, nezbytný, aby byli pečlivě proškoleni a také aby přijali firemní kulturu bezpečnosti. "Nové podmínky přirozeně přinášejí nové požadavky na práci pracovníků zajišťujících péči o bezpečnost práce. Ti pak musí všechny změny pečlivě reflektovat z pohledu bezpečnosti a iniciovat vznik norem, které ve firmě zajistí bezpečnost," říká Ondřej Mareček ze společnosti SSI Group.

4. Změna demografie v pracovní síly
Přilákat mladší generaci k výkonu BOZP jako jejich budoucí profese bude rozhodující, protože velká část současných pracovníků dosáhla - nebo brzy dosáhne - věku odchodu do důchodu. V průzkumu "2019 Job Outlook" magazínu Job + Health 62 % respondentů uvedlo, že vidí nedostatek kvalifikovaných odborníků v oboru, a 65 % se domnívá, že zaměstnavatelé vyplní tato volná místa interními kandidáty, kteří mají méně zkušeností.

Důležitou dlouhodobou strategií pro firmy a průmysl jako celek, bude aktivní nabídka uplatnění v profesích z oblasti bezpečnosti a motivace mladých odborníků, aby prohlubovali svá vzdělávání v oboru a sledovali nové trendy. V této profesi se ale bude výrazně měnit i pracovní náplň, a to zejména pod vlivem dvou velmi různorodých trendů: Prvním z nich je robotizace a automatizace a jejich začlenění do pracovního prostředí, druhým sociální inovace na pracovištích.

5. Hygiena a profesionální čistota po COVID-19
Nejaktuálnějším trendem je v důsledku koronavirové pandemie hygiena a přizpůsobení se přísným hygienickým opatřením v rámci zajištění zdraví na pracovišti. Jedná se jak o individuální péči založenou na pravidelném mytí a dezinfekci rukou, tak o zabezpečení hygienicky čistých pracovních prostor.

"K tomu, aby byla dodržována tato pravidla a nároky na bezinfekčnost pracovního prostředí je zapotřebí nejen zajistit dostatek hygienických prostředků s plně virucidním účinkem pro osobní použití, jako jsou například dezinfekční gely a mýdla, roušky či rukavice, ale také zajišťovat plošnou dezinfekci a co možná nejčastější úklid veškerých prostor, kde se zaměstnanci vyskytují," říká Ondřej Mareček ze společnosti SSI Group.

"Na dodržovaní hygienických opatření je v posledních měsících kladen velký důraz, především pak s návratem do zaměstnání, kdy je třeba zajistit, aby byly prostory pro zaměstnance komplexně vyčištěné a hygienicky ošetřené a předešlo se jakémukoliv ohrožení zdraví. Díky tomu stoupají nároky nejen na úklidové stroje a pomůcky, kterými je potřeba důkladně čistit veškeré pracovní prostory, ale také na zvýšení pravidelnosti frekvence těchto úklidů a pečlivost. Z dlouhodobého hlediska zřejmě tento trend jen tak neutichne, naopak se dá očekávat, že se stávající rapidní zvýšení zájmu a péče o hygienu a profesionální čistotu stanou běžnou rutinou," doplňuje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.