"Nejhorší situace je v Praze. Mluví se hodně o podnicích v centru, které přišly o příjmy z turismu, problém mají ale i restaurace v okolí administrativních center. Mnohé firmy totiž plánují nechat své zaměstnance na home office do konce prázdnin. Podniky tam přichází o příjmy z obědů, pracovních setkání u kávy a lidé také nechodí na společné pivo po práci. Očekávám proto, že počet podniků, které trvale uzavřou provoz ještě poroste," vysvětluje Igor Třeslín, ředitel Storyous.

Některé podniky tak tratí statisíce měsíčně a před sebou nemají konkrétní datum, kdy se lidé do jejich restaurací vrátí. "Lidé chtějí do podniků chodit a přesunuli se do restaurací v blízkosti svých domovů. V meziročním srovnání jsou tržby v gastronomii v průměru o 15 - 20 % nižší. Pozitivní je, že tržby restaurací, které evidujeme v našem systému, za červen už překročily úroveň tržeb za únor, tedy před pandemií koronaviru. Další rozvolnění pomůže hlavně barům a nočním podnikům, které až do teď přicházely o všechen zisk z útraty mezi 23. a 6. hodinou," dodává Třeslín.

Situaci nejlépe zvládly restaurace, které zůstaly otevřeny, provozovaly výdejní okénka a zapojily služby na rozvoz jako Dáme jídlo nebo Wolt. "Největší problém mají pořád bary, které musí zavírat ve 23 hodin. Před krizí představovaly tržby mezi 23. a 6. hodinou asi 8% podíl za celé gastro. O tyhle peníze každý den majitelé barů přicházejí," komentuje Igor Třeslín.

Podle obchodního ředitele společnosti Bidfood, Radima Kopeckého, je ale situace v celém gastro segmentu o něco horší a evidují tržby pouze na úrovni 65 % v porovnání před opatřeními proti šíření koronaviru.

V souvislosti s druhou vlnou epidemie se začalo mluvit i o opětovném uzavření restaurací v postižených regionech. "Majitelé restaurací už vědí, jak se situaci přizpůsobit a přežít nejhorší týdny. Pomohla jim zde digitalizace - jídlo si lidé objednávali online, restaurace o sobě dávaly vědět ve vyhledávačích i na sociálních sítích. Proto jsou na tom lépe podniky, které už před krizí používaly manažerské systémy, hlídali si skladové hospodářství i marže. Mnoho podniků se ale pořád nevzpamatovalo z první vlny opatření, proto budou potřebovat důkladnější pomoc od státu, například ve formě trvalého snížení DPH," uzavírá Třeslín.