Tým Colliers EMEA Workplace Advisory zveřejnil svou nejnovější zprávu Exploring the post-COVID-19 Workplace, která vyhodnocuje zpětnou vazbu ze svého globálního průzkumu Work from Home (práce z domova) a analyzuje budoucí trendy na pracovišti.

Více než 5 000 respondentů z 18 různých průmyslových odvětví odpovědělo v globálním průzkumu Work from Home, který našel podporu pro částečné pokračování práce z domova i po skončení pandemie, ale také touhu vrátit se do kanceláře ke spolupráci s kolegy. Někteří respondenti upřednostnili jasnější vymezení pracovního a domácího života.

Zpráva dospěla k závěru, že kancelář není zdaleka mrtvá, ale společnosti budou pravděpodobně v budoucnu ve větší míře přijímat práci na dálku.

"Kombinovaná kancelářská práce s prací na dálku pro společnosti změní dosud hlavní funkci kanceláří - trend, který byl patrný již před Covid-19 a pandemie ho jenom urychlila," uvedla Jana Vlková, ředitelka oddělení Workplace Advisory v české pobočce Colliers International. "Kancelář bude místem setkávání a spolupráce s kolegy, bude podporovat kreativitu zaměstnanců a inovativní myšlení a umožní zaměstnancům žít firemní kulturou a v komunitě - což jsou všechny důležité funkce pro zapojení zaměstnanců a jejich spokojenost s prací."

Pro zaměstnance společností jsou stále nejdůležitější osobní setkání a spolupráce s kolegy
Většina respondentů tvrdí, že osobní spolupráce a setkávaní se s kolegy v kancelářích je lepší než schůzky z domova.

Kromě schopnosti spolupracovat s kolegy osobně, to, co lidem nejvíce z kanceláře chybí, je potkávání kolegů, schopnost efektivního oddělení pracovního a osobního života, rozhovory s kolegy, které se netýkají práce a spontánní setkávání.

Pouze 12% respondentů by chtělo pracovat z domova více než 4 dny. Stále chápeme důležitost existence kancelářských prostor, které poskytují zaměstnancům důvod změnit prostředí a opustit domov.

Nejvyšší počet všech respondentů ve všech věkových kategoriích by ideálně chodil do kanceláře nejméně tři dny v týdnu. Nejsilnější touhu po návratu do kanceláře ukazuje věková skupina 21-30 let.

Dalším důkazem, že nám chybí socializace je skutečnost, že respondenti z věkových skupin 21-50 let se virtuálně setkávají se svými kolegy v pevně stanovených časech, a navíc má nejmladší věková skupina pravidelné "sociální" virtuální přestávky s kolegy.

Životní podmínky zaměstnanců mají dopad na produktivitu práce: Respondenti s dětmi a spolubydlícími vykazují výraznější pokles produktivity práce při práci z domova.

Nejvyšší pokles produktivity byl zaznamenán v sektorech vzdělávání a výzkumu, poté v sektoru médií a právních služeb.

Respondenti v mediálním, automobilovém, právním a školském a výzkumném odvětví jsou ve srovnání s jinými sektory o něco méně pozitivní, pokud jde o schopnost jejich manažerů řídit své týmy virtuálně.

Zpráva také srovnává údaje z regionů EMEA, Severní Ameriky, Jižní Ameriky a Asie a Tichomoří a zdůrazňuje nejzajímavější rozdíly, např. že respondenti ze Severní Ameriky a západní Evropy pracovali z domova před COVID-19 podstatně více ve srovnání s ostatními podoblastmi EMEA, a proto tam také zaznamenáváme největší změny ve způsobech práce.

Zlepšení vybavení domácí kanceláře
Očekává se, že zaměstnanci významně inovují své domácí pracoviště. Při práci z domova budou zaměstnavatelé hrát důležitou roli při zajišťování správného ergonomického zřízení zaměstnanců. Prodej zahradních kanceláří / kabin se od doby COVID-19 ztrojnásobil.

Technologie pro optimalizaci virtuální interakce
Nalezení správných nástrojů proto, aby lidé zůstali propojení během práce na dálku se stalo prvořadým. Přestože většina organizací shledala přechod na home office docela plynulý, v současné době nemůže digitální komunikace nahradit bohatost osobního kontaktu a potřesení rukou. Neschopnost efektivně projevit kvality a emoce spojené s osobní interakcí přes virtuální nástroje se ukázalo být významnou redukcí kvality interakce.

Řízení distribuovaných týmů a umožnění separace pracovního a domácího života
Různí lidé vyžadují různé styly řízení a správu distribuovaných týmů nelze vnímat jedním přístupem pro všechny. Někteří lidé pracují lépe autonomně, zatímco jiní vyžadují větší kontrolu, aby byli produktivní. Pro tyto lidi by domácí kancelář mohla vést k potenciálnímu snížení produktivity. Řízení distribuovaného týmu bylo pro manažery vždy náročné, protože zahrnuje přechod od managementu založeného na docházce do stylu managementu založeného na výsledcích a rozvíjení kultury důvěry.

Více než 50% respondentů postrádá kancelář jako prostředek oddělní pracovního života od domácího. Životem a zároveň prací ve stejném prostředí může být obtížné z práce vypnout, což může vést ke značné úrovni stresu.

Kancelář není mrtvá, ve skutečnosti se očekává opak. Zvýšená práce z domova však mění velikost a funkci kanceláří. Kanceláře se stávají živými místy pro setkávání, interakci a spolupráci - víc než kdykoliv předtím.