InfoDnes.cz » Zpravodajství » Magazín » Koktejl

Čeští vědci našli v Etiopii nový arenavirus

20.06.2020
Nový druh mammarenaviru, savčího viru z rodiny arenavirů, objevila vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s ruskými kolegy. Hostitelem viru, který je podobně jako koronavirus jednovláknovým RNA virem, jsou krysy mnohobradavkové. Výzkum vědeckého týmu se uskutečnil v africké Etiopii a jeho výsledky nyní publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.
Ilustrační snímek | Foto: pixabay.com
Krysa mnohobradavková (Mastomys natalensis) je v Africe považována za významného zemědělského škůdce. Působí zde ale také jako přenašeč mnoha onemocnění, například leptospirózy (krysí žloutenka), moru či leishmaniózy.

Během svého vývoje se tento druh krys rozdělil na šest linií, vyskytujících se napříč subsaharskou Afrikou. U pěti z těchto šesti linií je známo, že jsou hostitelem alespoň jednoho zástupce mammarenavirů (např. Gairo, Morogoro, Luna, Mopeia aj). Mezi ně patří i virus Lassa, který způsobuje závažné lidské onemocnění, krvácivou horečku Lassa, která má ročně na svědomí cca 5 000 lidských životů a až 300 000 nakažených.

Joëlle Goüy de Bellocq, vedoucí českého týmu, která provádí výzkum drobných afrických hlodavců již přes 12 let, nyní ve spolupráci s ruskými kolegy ze Severtsovova institutu Ruské akademie věd zjistila, že i krysy spadající do šesté linie, která se nachází v západní Etiopii, jsou hostitelem mammarenavirů.

"Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru," říká vědkyně s tím, že virus byl podle lokality výskytu pojmenován Dhati Welel. "Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí," vysvětluje Joëlle Goüy de Bellocq.

Další výzkum vědců se proto zaměří na otázku, zda se nově objevený virus Dhati Welel běžně vyskytuje u obou druhů krys, či zda je výskyt u Mastomys awashensis pouze důkazem schopnosti viru přeskočit na jiného hostitele. Předchozí výzkum u jiných Afrických mammareanvirů (Gairo a Morogoro) výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z odlišných oblastí neprokázal.

Viry: je co objevovat
Objev nového viru není ve vědeckém světě nic výjimečného. Podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků,
což je 99 % všech virů). Z nich až polovina může mít přitom zoonotický potenciál, tedy že nemoci dříve pouze zvířecí začnou být přenosné i na člověka anebo nemoci dříve přenosné ze zvířat na lidi začnou být přenosné i z člověka na člověka.

"Globalizace a nezodpovědné chování lidí, kteří narušují nedotčené přírodní areály, pravděpodobně povedou k dalším pandemiím způsobenými infekcemi přenesenými na lidi ze zvířat, jako tomu bylo v případě koronaviru," zdůrazňuje Joëlle Goüy de Bellocq. Systematické hledání nových virů, tedy těchto skrytých hrozeb, a výzkum potenciálu jejich přenosu na člověka proto podle ní patří mezi stěžejní výzvy virologů po celém světě.

Zdroj: AV ČR

Další články z rubriky Koktejl

AV ČR: Vědci řeší miliardy let starou záhadu regulace fotosyntézy u bakterií

Bakterie v chladném polárním potoce získávají energii ze světla. Odborníci ale zatím nedokázali odhalit, jak jejich fotosyntéza vlastně funguje. Miliardy let starou záhadu se proto s pomocí molekulárních metod snaží rozluštit čeští vědci. Objev by ...

Kdy letos nastane letní čas ?

Letní čas, známý také jako letní časový posun, je praxí, která se každoročně opakuje v mnoha zemích světa, včetně České republiky. Tento časový posun ...

Poznejte rozkoš erotické masáže

Erotika je nedílnou součástí našeho života a uspokojení nám přináší příjemné pocity. Nemusíte tyto intimní slasti sdílet pouze s partnerem. Ať už jste ...

Aukro: Sběratelské vášně v únoru neznaly hranic

Sběratelé zažili v únoru hody. Na Aukru se prali o 2 300 let starou zlatou minci, moskvič, kterým jezdila VB či parádní funkční špindlovky s precizně ...

AV ČR: Páření termitů před 40 miliony lety se uchovalo v jantaru

Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. K dekódování vš ...

Doporučujeme



Čtvrtek 28.3.2024
Počasí v ČR
Počasí v regionech »