Loni se Stutoxem otrávili čápi, bažanti a zajíci, letos se situace opakuje. Povolení trávit hraboše jedem rozhozeným po poli platí do 11. června. Rozhodnutí vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství poté, co o to žádaly Zemědělský svaz ČR a Agrární komora.

Mrtvou káni lesní nalezl ve Vraclavi náhodný kolemjdoucí, který informoval ČSO. Místo následně prohledala psovodka ČSO Klára Hlubocká se speciálně vycvičeným psem. "Káně nalezená v remízku už na první pohled jevila příznaky otravy - krvavé zvratky v zobáku a křečovitě sevřené pařáty. V poli s řepkou v těsné blízkosti remízku jsme nalezli velké množství mrtvých hrabošů, řádově desítky. Mezi rostlinami byly volně rozhozené granule Stutoxu II. Granule i mrtvou káni jsme poslali na rozbor. Ten potvrdil, že dravec se otrávil Stutoxem. Káně měla otrávené hraboše v žaludku i jícnu," popisuje Hlubocká.

Další případ otravy Stutoxem II ornitologové evidují ve Světnově nedaleko Žďáru nad Sázavou. V polovině dubna tam nalezli otráveného bažanta.

Dravci, jako káně lesní, ale například i sovy a další ptáci, se hraboši živí a s jejich regulací pomáhají přirozeně. "Například jedno mládě káně lesní sežere od svého vylíhnutí až do opuštění hnízda 7 kilogramů kořisti. Přepočteno pouze na hraboše, nejčastější kořist kání, je to 350 hrabošů během měsíce a půl pro jedno mládě. Káně obvykle mají dvě až tři mláďata, ale hraboše pochopitelně žerou také dospělci. Pouze v době hnízdění je tedy spotřeba hrabošů na jednom hnízdě ve vyšších stovkách. Aplikací Stutoxu si bohužel zaděláváme na problém a otrávená káně, kterou jsme nalezli nyní, by měla být varováním, že takto nelze gradaci hrabošů řešit," říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Ornitologové považují rozsypávání jedu po polích za nebezpečné a nesystémové řešení. "Chápeme, že pro některé zemědělce může být gradace hrabošů podobnou kalamitou, jako bylo sucho v roce 2018. Chemické řešení je ale nešťastné, protože se otráví i hrabošovi přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme. Podobně jako u jiných přírodních kalamit by měl stát podpořit ty zemědělce, kteří s hraboši bojují bez chemie, ale nejsou úspěšní. Ale především by měl stát zavést systémové změny vedoucí k celkovému posílení přirozených funkcí krajiny a k cílené podpoře predátorů hrabošů," vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.

Rozhodnutí o možnosti trávit hraboše volně rozhozeným jedem v lokalitách s nejvyšší gradací hraboše vydal ÚKZÚZ v únoru. Platí do 11. června. Hraboší kalamita nyní odeznívá, což potvrzuje i ÚKZÚZ. "Očekáváme, že nejpozději po letošní sklizni sezve ministerstvo zemědělství všechny zainteresované ke klidné diskusi, jak takovýmto vyhroceným situacím předcházet do budoucna. ČSO přijde s návrhem státem garantovaného pojištění, jehož fungování už mohlo ministerstvo zemědělství dávno podpořit z prostředků Společné zemědělské politiky EU," sděluje Zámečník.

Už loni v srpnu ÚKZÚZ povolil povrchové rozsypávání jedu. Šlo tenkrát o podstatnou část republiky. ČSO na to upozornila tiskovou zprávou, u veřejnosti se zvedla velká vlna odporu a ministr Toman během jednoho týdne povolení rozsypávat jed stáhl a povolil sypat jed pouze do hraboších nor. Přesto se loni stihli otrávit čápi, bažanti a zajíci. "Povolení trávit hraboše je v letošním roce mnohem přísnější a jed se rozhazoval spíš výjimečně. Bažant i káně nalezení v dubnu ale dokazují, že nic jako "bezpečný jed" neexistuje," upozorňuje Vermouzek.

Také na sousedním Slovensku zemědělci volali po možnosti trávit hraboše povrchově rozhozeným jedem. Slovenské ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova to povolilo letos koncem dubna. Ale po vlně kritiky, především od Slovenské ornitologické společnosti, slovenský ministr zemědělství Ján Mičovský v polovině května rozhodnutí zrušil. "Vážíme si ministerstva zemědělství, že odpovědně vyhodnotilo odborné argumenty a nepodporuje sice rychlé, ale velice krátkozraké řešení. Měli bychom si přát, aby naše děti znaly jedy v zemědělství už jen z učebnic historie," říká Jozef Ridzoň ze Slovenské ornitologické společnosti.

Česká společnost ornitologická apeluje na veřejnost, aby si všímala, co se v krajině děje: Pokud zjistíte, že na poli leží mrtví ptáci, zajíci a další živočichové, pošlete informaci na ÚKZÚZ podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz.