Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám. Zatímco v předchozích letech se výsledky hospodaření rozpočtu v samotném květnu pohybovaly v deficitech mezi 20 až 25 mld. Kč, letošní květen skončil schodkem ve výši 63,7 mld. Kč.

Příjmy státního rozpočtu
Příjmy rozpočtu jsou výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti, nižší dynamikou objemu mezd a platů a diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy tak meziročně poklesly o 2,2 % (12,6 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 8,7 % (23,7 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 31,8 % (15,4 mld. Kč).

Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob se v průběhu dubna a května propadal a meziročně klesl o 11,1 %. Důvodem je především faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července, které bylo přijato k zajištění hotovosti firem během hospodářské recese.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (meziročně -1,7 mld. Kč) výrazně ovlivňuje roční vyúčtování záloh na základě podání daňových přiznání. Meziroční vývoj příjmů rovněž ovlivnilo diskreční opatření týkající se faktického prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července.

Přímá podpora osob samostatně výdělečně činných vyplácená formou kompenzačních bonusů měla se svým objemem (17,3 mld. Kč) zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci, které meziročně pokleslo o 14,4 %.

Zpomalování tempa růstu mezd a platů a odklad záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro všechny osoby samostatně výdělečně činné determinovalo vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziroční stagnaci se navíc promítá nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby.

Inkaso daně z přidané hodnoty (-6,9 %) pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Na druhé straně bylo tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února a na teplo a chlad od letošního ledna. Na inkasu se negativně projevil statisticky zaznamenaný meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu (o 9,3 %), což vedlo po více než šesti letech k poklesu v celém prvním čtvrtletí o 0,7 %. Další negativní vliv na inkaso má vyšší částka posečkané daně ve výši 4,5 mld. Kč, která bude uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti.

V inkasu spotřebních daní se již začínají projevovat dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19, když inkaso spotřebních daní meziročně pokleslo o 1,4 %. Inkaso spotřební daně z tabákových výroků prozatím vykazuje meziroční růst (+5,8 %), což je odrazem vlivu předzásobení, neboť zvýšení sazeb spotřební daně se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou (následně prodlouženém) projeví až během roku. Významný výpadek inkasa spotřební daně z tabákových výrobků způsobí rovněž absence přeshraničních nákupů především z Německa a Rakouska. Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů, a to o 7,1 %. Ten je způsoben vyšší vratkou spotřební daně z tzv. zelené nafty, která je důsledkem změny v systému jejího vracení (roční normativy) a začínají se rovněž projevovat dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Dopady těchto opatření se do výše inkasa spotřebních daní (zejména spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků, piva a lihu) promítnou z důvodu posunu splatnosti daně i v následujících měsících.