Po počátečním omezení odkladné péče, které pacienti přijali jako opravdu nutné vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci, dochází nyní k restartu zdravotní péče. Vědecká rada Ministerstva zdravotnictví vyzvala jak lékaře, tak i pacienty, aby se postupně vraceli k běžné zdravotní péči. "V tuto chvíli, kdy se nacházíme ve fázi uvolňování jednotlivých opatření, je také třeba pamatovat na návrat k běžnému životu i v rámci lékařské péče. Pacienti se rozhodně nemusí obávat návštěvy u lékaře za předpokladu dodržování hygienických opatření. Chtěl bych všechny pacienty, kteří mají zdravotní problém, nebo jsou zváni na preventivní prohlídky, včetně screeningu, požádat, aby návštěvu lékaře neodkládali," upozornil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví vyzvalo k restartu zdravotní péče 14. dubna a vydalo Doporučení poskytovatelům zdravotní péče (organizační a protiepidemická opatření pro ambulantní, lůžkovou, jednodenní, následnou, dlouhodobou péči a péči v sociálním prostředí pacienta). Rada poskytovatelů projednala doporučení 22. dubna 2020.

Vědecká rada Ministerstva zdravotnictví je odbornou platformou, která sdružuje přes 30 odborníků a významných představitelů české medicíny. Pod vedením prof. MUDr. Štěpána Svačiny, Dr.Sc. MBA tvoří rada poradní sbor ministra zdravotnictví České republiky. "Uvítali jsme rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ohledně postupného restartu zdravotní péče. Pracovní nasazení poskytovatelů zdravotních služeb v průběhu koronaviru bylo enormní a nyní je třeba vracet se opět k běžné zdravotní péči, která byla odložena či vyhodnocena jako neakutní. V současnosti je třeba myslet na pacienty a kvalitu péče o ně, a to včetně prevence," uvedl k závěrům vědecké rady Štěpán Svačina, internista a obezitolog, předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Rada také podpořila výzkum v oblasti rozšíření znalosti o koronaviru z pohledu jeho chování v populaci i u jednotlivce, výzkum diagnostiky, léčby a prevence tohoto onemocnění i vzniku komplikací.

Probíhající epidemie ukázala i možnosti distanční péče, kterou využívali zejména praktičtí lékaři a někteří ambulantní specialisté, kteří ordinovali a komunikovali s pacientem pomocí telefonu či online systémem. "Vědecká rada se shodla, že vzhledem k dalšímu vývoji i k případnému budoucímu legislativnímu zakotvení a úhradě této formy péče, by bylo vhodné vydefinovat kdy a u jakých pacientů je distanční péče jednoznačně využitelná a přínosná, a za jakých podmínek by měla být poskytována jak na straně lékařů, tak i uživatelů péče," dodala Alena Šteflová, podle které je třeba zvážit také dopady do vzdělávání zdravotnických pracovníků i v této oblasti.

Vědecká rada také potvrdila, že není třeba přistupovat ke všem pacientům jako k potenciálně nakaženým. Je třeba i nadále zachovávat režim zvýšené opatrnosti (roušky, dezinfekce) a držet nastavený režim, jako např. i při nástupu a v průběhu každoroční chřipkové epidemie. Dále je dle rady potřeba vydefinovat nejohroženější skupiny pacientů (např. pneumologičtí pacienti), u kterých bude i nadále nutné zachovávat přísnější režim za použití větší ochrany personálu i pacientů. "Pokud dodržíme stále platná hygienická opatření, můžeme se vracet do normálního stavu s tím, že samozřejmě zachováme rezervní kapacitu lůžek pro pacienty s COVID-19 v nemocnicích a nadále budeme vývoj situace sledovat a předávat veřejnosti aktuální informace," uzavřel ministr zdravotnictví.