InfoDnes.cz » Zpravodajství » Ekonomika

Státní rozpočet hospodařil za první čtyři měsíce tohoto roku s deficitem 94 miliard korun

04.05.2020
Opatření vlády České republiky zaváděná k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19 s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Současně vznikla potřeba vynaložit ze státního rozpočtu mimořádné prostředky na boj proti šíření epidemie a také na podporu ekonomiky.
Ilustrační snímek | Foto: pixabay.com
Z těchto důvodů přistoupila vláda již k druhé revizi parametrů rozpočtu, kterou 22. dubna schválila i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Nově schválený rozpočet snížil objem předpokládaných příjmů o dalších 60,1 mld. Kč, zvýšil předpokládané výdaje o dalších 39,9 mld. Kč a plánovaný schodek navýšil na 300 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu za čtyři měsíce roku skončilo deficitem ve výši 93,8 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 88,8 mld. Kč. Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu dubna umocnily dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám. Klesající tempo příjmů (-0,6 %) a současně vysoké tempo výdajů (12,2 %) vedly k dalšímu zvýšení deficitu rozpočtu, které se jen v průběhu dubna prohloubilo o 46,0 mld. Kč (loni o 20,4 mld. Kč).

Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy rozpočtu jsou a v dalším průběhu roku budou výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti a nižším než očekávaným růstem platů a mezd se značným dopadem zejména do inkasa daní a pojistného na sociální zabezpečení.

Dopady šíření nemoci COVID-19 a některá dosud přijatá daňová opatření ovlivnila příjmy rozpočtu již v březnu a v dubnu. Z opatření se jedná zejména o faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob a její zaplacení z 1. dubna na 1. července. Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob se v průběhu dubna propadl a meziročně klesl o 6,8 %, když ještě na konci března vykazoval mírný růst o 1,6 %. Příjem rozpočtu z daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-1,8 mld. Kč) se meziročně propadal již v průběhu března a na konci dubna dosáhl stejně jako loni záporné hodnoty, která souvisí především s ročním zúčtováním záloh na základě podání daňových přiznání.

Přímá podpora osob samostatně výdělečně činných vyplácená formou kompenzačních bonusů (10,3 mld. Kč) měla negativní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (-7,8 %). Zpomalování tempa růstu mezd a platů v ekonomice determinuje i vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení (+2,1 % proti 4,3 % na konci března). V nich se navíc od poloviny loňského roku promítá nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby a mírně již také březnové opatření, které umožnilo OSVČ odklad záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Inkaso daně z přidané hodnoty (-1,5 %) pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo na druhé straně tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února a na teplo a chlad od letošního ledna. Inkaso na měsíční úrovni (-17,5 %) bylo již výrazně ovlivněno pandemií koronaviru a souvisejícími daňovými opatřeními.

Meziroční zvýšení inkasa spotřebních daní (+2,4 %) bylo zapříčiněno růstem inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+12,8 %). Prozatím je toto odrazem vlivu předzásobení, neboť zvýšení sazeb spotřební daně se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou projeví až během roku. Proto nelze v jednotlivých měsících, zejména prvního pololetí, vyloučit výkyvy v inkasu. Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů, a to o 4,9 %. Ten je způsoben zejména vyšší vratkou spotřební daně z tzv. zelené nafty, která je důsledkem změny v systému jejího vracení (roční normativy). Rovněž se již mohou začít mírně projevovat dopady opatření proti šíření nemoci COVID-19, které se však naplno projeví až v dalších měsících. Negativní dopady lze očekávat zejména na inkaso spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků, piva a lihu.

Výdaje státního rozpočtu:
Tempo růstu celkových výdajů v průběhu dubna mírně kleslo na 12,2 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+10,0 %, tj. +47,6 mld. Kč). Silný růst kapitálových výdajů o 51,0 % (+13,5 mld. Kč) částečně vychází z nižšího základ typického pro začátky roku.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích1 státu (+7,7 mld. Kč). Jen v samotném březnu a dubnu dosáhly nákupy materiálu 7,8 mld. Kč (+5,9 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+7,8 mld.) odráží pokračující priority vlády orientované na oblast vzdělávání či sociální péči. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů (+6,5 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče (+1,6 mld. Kč), stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,2 mld. Kč).

Objemově nejvyšší nárůst vykázaly sociální dávky (+21,7 mld. Kč). V jejich rámci jsou od ledna výrazně zvýšeny důchody (+13,6 mld.), rodičovský příspěvek (+3,9 mld. Kč) a příspěvek na péči (+2,0 mld. Kč). Výplata dávek nemocenského pojištění včetně ošetřovného zatím vzrostla o 1,9 mld. Kč.

Kapitálové výdaje jsou na začátku roku tradičně nižší (plnění 28,4 %), což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Jejich výrazný růst (+51,0 %) pozitivně ovlivnily zejména investice financované z národních zdrojů (+120,6 %, tj. +9,6 mld. Kč). Opatření státu k zabránění šíření pandemie měly dopad i na zvýšené investiční nákupy a související výdaje, které se proti stejnému období roku 2019 téměř zdvojnásobily (+2,3 mld. Kč).

Z ostatních položek byly na konci dubna meziročně vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vyplacené na běžné (+3,1 mld. Kč) i investiční výdaje (+10,6 mld. Kč). Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+4,6 mld. Kč) v sobě zahrnují například růst dotací pro vysoké školy (+1,2 mld. Kč), zvýšenou podporu výzkumu, vývoje a inovací realizovanou prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+1,1 mld. Kč) či zvýšené transfery poskytnuté z Ministerstva kultury (+0,9 mld. Kč) a Ministerstva zdravotnictví (+0,7 mld. Kč).





Zdroj: Ministerstvo financí

Další články z rubriky Ekonomika

Česká vláda schválila regulaci trhu s kryptoaktivy včetně dohledu ČNB

Vláda včera schválila návrh zákona o digitálních financích, který předložilo Ministerstvo financí. Cílem zákona je implementace předpisů Evropské unie v oblasti digitálních financí, konkrétně nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) o ...

Díky jednotným podmínkám budou stavební výrobky na českém trhu bezpečnější a kvalitnější

Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu schválila vláda návrh novely o stavebních výrobcích. Jejím cílem je zajistit, aby všechny stavební výrobky pr ...

CzechTourism: Památky v Česku patří mezi hlavní tahouny v rámci cestovního ruchu

V uplynulém roce navštívilo některou z kulturních památek v Česku 43 % cizinců a 36 % domácích cestovatelů. Nejčastěji navštěvovanými jsou hrady a zám ...

Hospodářská komora pomůže podnikatelům s podáním elektronického daňového přiznání

Už jen přibližně dva týdny - do 2. května - mají podnikatelé čas na elektronické podání daňového přiznání k daním z příjmů za loňský rok. Řada z nich ...

MPO: Modernizace české energetiky zásadně posílí pozici spotřebitelů na energetickém trhu

Úpravy zákona z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) přinesou výraznou modernizaci české energetiky a na to, aby všechny změny proběhly úspěšně ...

Doporučujeme



Pátek 19.4.2024
Počasí v ČR
Počasí v regionech »