Vědci analyzovali rozsáhlou databázi opakovaných záznamů z trvalých ploch v opadavých lesích z 68 lokalit po celé Evropě. S pomocí těchto údajů zkoumali, jak se v posledních desetiletích změnilo zastoupení celkem 1 162 rostlinných druhů. To by nebylo možné právě bez sdílení informací prostřednictvím databáze forestREplot (www.forestreplot.ugent.be).

"Tato síť opakovaných záznamů lesní vegetace nám pomáhá odpovědět na otázky související s dlouhodobými změnami prostředí, protože pracujeme s údaji až 50 let starými," uvedl jeden z hlavních autorů Radim Hédl, vedoucí oddělení vegetační ekologie BÚ AV ČR v Brně a jeden ze zakladatelů databáze forestREplot.

Vědci analýzou databáze zjistili, že rostlinné druhy evropských lesů s malým areálem (čili územím, kde se přirozeně vyskytují) mají tendenci ubývat. A právě tyto druhy jsou často ty, které jsou přizpůsobeny relativně malému množství živin v půdě. Výsledky výzkumu poukázaly na souvislost mezi emisemi dusíku, produkovanými hlavně spalováním fosilních paliv, a zvýšeným rizikem vyhynutí těchto druhů.

Naopak rostlinné druhy, které dávají přednost půdě bohaté na živiny a zároveň mají velké areály, dlouhodobě přibyly. Zatímco tedy konkurenčně slabé a vzácné druhy z lesů mizí, ještě více přibývá druhů obecných, které najdeme po celé Evropě. To je znepokojující i v tom smyslu, že řada zkoumaných lokalit se nachází v chráněných územích, takže celkový pohled spíše vylepšují. Situace v hospodářských lesích může být ještě horší.

"Narůstajícímu znečištění můžeme úspěšně bránit i změnou hospodaření a pěstovat strukturně bohaté lesy, které budou lépe odolávat i následkům spojených s klimatickou změnou," dodává Petr Petřík, koordinátor Platformy pro krajinu při BÚ AV ČR, která se pokouší mj. navrhnout udržitelné způsoby hospodaření v našich lesích včetně využití přirozené obnovy domácích dřevin.