Prvním příkladem je program bezúročných úvěrů pro podnikatele, jehož cílem má být usnadnění přístupu k provoznímu financování malým a středním podnikatelům, jejichž ekonomické aktivity jsou omezeny v důsledku výskytu koronavirové infekce a souvisejících preventivních opatření. Rozhodně kvituji, že jej Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou otevřou, považuji to za správný krok. Banka ale avizuje, že žádosti firem o půjčky začne přijímat až 1. dubna. K penězům se tak podnikatelé dostanou po schvalovacích procesech bůhví kdy. Příjmy některých firem ale už spadly k nule a nemají tedy z čeho vyplácet průběžné náklady, začaly dlužit svým dodavatelům. Pokud stát neurychlí pomoc tak, aby firmy měly peníze fyzicky dříve, dojde v k řetězovému efektu finančních problémů v celé ekonomice. Doporučujeme státu tomuto problému předcházet a nečekat, až nadejde.

Stále také čekáme na konkrétní opatření pro OSVČ a rovněž nemáme jistotu, že návrhy ministryně práce a sociálních věcí na pomoc firmám v objemu 19 miliard korun budou mít plnou podporu celé vlády. Realitou je, že vláda by měla začít přemýšlet o stimulačním balíčku pro záchranu české ekonomiky tak, jak to již dělá Německo. Bude třeba vyčlenit na nejbližší měsíc miliardy a dlouhodobě desítky miliard korun.