"Množství elektrického šrotu odpovídá 1,15 milionu plně naložených kamionů, stojících za sebou v délce 23 tisíc kilometrů," přibližuje Aleš Šrámek, předseda Asociace recyklátorů elektroodpadu (AREO).

Nejvíce elektroodpadu na osobu se sebere v Norsku, kde každý obyvatel ročně odevzdá nebo vyhodí přes 28 kilogramů. Následují Island (více než 26 kg na hlavu), poté Dánsko a Velká Británie (okolo 24 kg), podobně jsou na tom Nizozemsko a Švédsko.

"Údaje pocházejí ze zprávy Univerzity OSN, což je program Spojených národů zaštiťující 15 různých institucí ve třinácti zemích," upřesňuje Šrámek. Na průměrného Čecha podle studie připadá zhruba 15 kilo elektroodpadu.

Polovinu tohoto množství se u nás daří shromáždit a předat ke zpracování s cílem minimalizovat množství odpadu a znovu využít co největší množství materiálů, které staré spotřebiče obsahují.

Celosvětově se přitom recykluje jen asi 20 % elektroodpadu, což má mimo jiné za následek obrovskou ztrátu cenných surovin z dodavatelského řetězce.

"Vysbírat spotřebiče od občanů a firem ale samo o sobě nestačí," upozorňuje Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti Elektrowin. Ta provozuje největší český kolektivní systém pro sběr a recyklaci elektra.

"Důležité je, aby se při recyklaci podařilo získat maximum druhotných surovin a zároveň odstranit nebezpečné látky," zdůrazňuje Tvrzník. Jde například o kondenzátory s obsahem PCB, baterie, desky s tištěnými spoji, olovo, rtuť, freon, pentan nebo amoniak. To podle něj garantují jen zpracovatelé, kteří investovali do špičkových technologií a dodržují nejpřísnější mezinárodně uznávané standardy.

"A právě to je společným jmenovatelem pro šest společností, které stály u zrodu AREO," podotýká Šrámek.