"Vzhledem k výskytu ptačí chřipky v komerčním chovu v Pardubickém kraji důrazně žádám všechny chovatele drůbeže a ostatního ptactva ke zvýšené pozornosti ve svých chovech a dodržování pravidel pro ochranu chovů," vyzývá hejtman Jiří Štěpán.

Influenza drůbeže, známá jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu jednoho až dvou dnů.

Inkubační doba je několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.

Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická, výrazně méně přijímají krmení nebo se u nich objeví úplné nechutenství.

Stejně tak se u nakažených zvířat snižuje snáška nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. U některých jedinců se mohou objevit příznaky nachlazení jako výtok z nozder, kýchání apod. Objevují se krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích. Mohou se objevit otoky hlavy a končetin. Během jednoho až dvou dnů nakažené zvíře uhyne.

V případě podezření na výše uvedené příznaky u chované drůbeže ihned informujte veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu. Řiďte se jejich pokyny a nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa.

K přenosu ptačí chřipky dochází především trusem nemocných ptáků. Úhyn zvířete na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.

Lidé se mohou infikovat kontaktem s infikovanými ptáky nebo z jejich výkalů, peří apod. Dosud ale nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka a ani přenos nákazy z člověka na člověka.

Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce jako kočky, psi apod. V rizikových obdobích (jarní a podzimní migrace volně žijících ptáků) je chovatelům drůbeže doporučeno umístění zvířat uvnitř budov.

Doporučená opatření:
- ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,
- slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží,
- v chovech, kde není možné zajistit chov v uzavřeném objektu, je nutné zavést opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,
- krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
- pokud možno zamezit pobyt na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,
- pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci,
- venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),
- pokud je to možné - využívat plašiče, např. siluetu nebo maketu dravce,
- zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,
- oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,
- nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků