Aplikaci rodenticidu Stutox II povolilo Ministerstvo zemědělství (MZe) prostřednictvím svého Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) velmi podivně. Do této doby byla - tak jako v celoevropském povolení - povolena aplikace Stutoxu II pouze do hraboších nor. Sedláci oprávněně argumentovali tím, že na mnohých lokalitách fyzicky není možné obejít všechny nory a do každé aplikovat granuli jedu. ÚKZUZ však jako podmínku plošné aplikace stanovil do 48 hodin po rozsypání jedu prochodit celý pozemek a sbírat všechny mrtvé hraboše. To zjevně je stejně pracné jako aplikovat granule do nor, a tedy ve skutečnosti nereálné! ÚKZUZ navíc povolil plošně aplikovat Stutox II pouze do vzešlých porostů. To je určitě dobré k zmírnění případných sekundárních otrav dravců, kteří by na holé půdě otráveného hraboše lépe našli a pozřeli. Ale jak budou sedláci procházet takové porosty, aniž by je podupali a jak v nich budou hledat mrtvé hraboše?

Sedláci by rovněž měli vědět, že jim draze nakoupený Stutox II v boji s přemnoženým hrabošem nepomůže. Populace hraboše polního je nyní natolik velká, že i když se zemědělcům podaří hraboše na konkrétním poli vyhubit, do 3 měsíců to na tom poli nikdo nepozná, protože pole obsadí hraboši nyní žijící na sousedních pozemcích. Stutox II i jakýkoliv jiný rodenticid by se musely aplikovat opakovaně, aby se škody na úrodě opravdu eliminovaly. Vědí toto naši zemědělci?

Sedlákům Stutox II nepomůže, protože populaci přemnoženého hraboše nevyhubí. Naopak jim ale uškodí, protože zlikviduje predátory, kteří - na rozdíl od granulí Stutoxu II - pomáhají sedlákům každý den. Predátorů je samozřejmě mnohem méně jak hrabošů a jejich populace jsou tedy při případné aplikaci jedu mnohem zranitelnější. Kromě dravých ptáků, sov, volavek či - až přilétnou - čápů, významné ztráty způsobí plošná aplikace jedu v populacích zajíců či bažantů. O již téměř vyhynulých koroptvích ani nemluvě...

Z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny je nutné, aby, protože jde o tímto zákonem zakázaný zásah do biotopu chráněných druhů s následkem smrti těchto živočichů, ten, kdo jed aplikuje, měl předem udělenou výjimku z tohoto zákonného zákazu. Bez této výjimky se v některých případech vystavuje pokutě ČIŽP až 2 000 000 Kč! A i v případě, že mu orgán ochrany přírody předem výjimku vydá, hrozí mu další sankce v případě, že k úhynu chráněných druhů v důsledku aplikace tohoto jedu dojde. My se domníváme, že právě zde je pravý důvod uvedeného povolení MZe. Protože orgány ochrany přírody velmi pravděpodobně plošnou aplikaci nepovolí a zároveň plošná aplikace již nebude zakázána ze strany MZe tak, jako byla doposud, otevře se postiženému sedlákovi cesta ke státní pokladně, ze které bude žádat náhradu vzniklé škody. Viníkem škody už nebude hraboš nýbrž Ministerstvo životního prostředí. Je otázkou, zda fakt, že by sedlákovi povolení plošné aplikace jedu stejně nepomohlo, bude dostatečný k tomu, aby mu stát i přesto škodu neproplatil. I když proplatí, bude to lepší řešení než plošná aplikace jedu do naší krajiny.

Veřejnost žádáme, aby nám či České inspekci životního prostředí hlásila a hlavně ihned dokumentovala jakékoliv nálezy mrtvých dravců, sov a jiných živočichů v zemědělské krajině, zejména u míst označených cedulemi "Varování. Plocha se chemicky ošetřuje přípravkem STUTOX - II. VSTUP ZAKÁZÁN."