Podle studie společnosti KPMG patří Česku v otázce připravenosti na autonomní mobilitu 19. místo z 25 zkoumaných zemí. Do žebříčku se dostalo až díky plánům výstavby testovacího polygonu na Sokolovsku v hodnotě přesahující sto milionů eur. Podle Terezy Čížkové z ministerstva dopravy lze však výsledek hodnotit i pozitivně: "V žebříčku jsme nejvýše ze zemí V4, respektive jako další z nich je v něm jen Maďarsko na dvacátém prvním místě."

Příprava nové legislativy
Česká legislativa se však již připravuje na blížící se změny v dopravě. Vláda schválila dokument Vize rozvoje autonomní mobility a na schválení čeká Akční plán autonomního řízení s návrhem konkrétních opatření. Se začátkem letošního roku také vzniká etická komise pro posuzování otázek spjatých s provozem autonomních vozidel. Výsledky a doporučení má přinést během jednoho roku. "Etická komise může řešit mimo jiné i sporné a krizové situace. Například když se autonomní vůz bude muset rozhodnout, zda v neočekávané situaci chránit svého řidiče, anebo jiné účastníky provozu," doplňuje Adéla Denková z projektu Evropa v datech. "Jakožto země s tradicí automobilového průmyslu bychom měli být v této oblasti aktivní. Musíme mezi prvními umožnit testování autonomních vozidel i jejich uvedení do reálného provozu," míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Spánek i videohry za volantem
Podle globálního průzkumu společnosti Deloitte se lidé na příchod autonomních vozů těší. Během dvou let klesly obavy, že budou nebezpečné, ze 72 % na 47 %. Respondenti za jejich volantem plánují například telefonovat a psát zprávy (43 %), odpočívat či spát (41 %), sledovat filmy (30 %), anebo hrát videohry (15 %). Přes 70 % lidí si navíc podle studie organizací Euro NCAP, Global NCAP a Thatcham myslí, že plně autonomní vůz si mohou pořídit již nyní. Ve skutečnosti tomu tak ale není. "K tomuto přesvědčení často dopomáhají přímo automobilky. Snaží se působit jako lídři technologického pokroku a své systémy opatřují jmény, které plnou automatizaci evokují," vysvětluje Adéla Denková.

Podle pětistupňové klasifikace sestavené Organizací SAE International se totiž na silnicích pohybují teprve vozy na druhém stupni automatizace. Ty jsou schopny například měnit rychlost nebo směr jízdy, ale nikdy ne zároveň. Řidič musí mít ruce stále na volantu a být schopen okamžitě převzít ovládání vozidla. Technologicky jsou připraveny i vozy třetího stupně, jejich zapojení do provozu ale většinou brání legislativa. Jednou z mála výjimek je Německo, kde tyto vozy jezdit mohou.

Automatizace může zlevnit pojištění
Zavedení autonomních vozidel by mohlo přispět jak k plynulejšímu a bezpečnějšímu provozu, tak i k levnějšímu pojištění. "Týkat se to bude jak havarijního pojištění, tak povinného ručení. Klienti budou počítat s tím, že by jejich auta řízená softwarem neměla příliš způsobovat nehody. Na druhou stranu, rizika jako vandalismus nebo živelní pohromy zůstanou i nadále," říká Jakub Jírovec, který je odpovědný za rozvoj a prodej pojištění v České spořitelně. "Hlavní rozdíl bude ten, že automobil a jeho pojištění budou alespoň po určitou dobu nabízeny jako jednotný balíček. U plně autonomních aut si dokážeme představit, že pojištění nebude vůbec vnímáno odděleně," doplňuje Jírovec.

Pražské metro bez řidiče
Řada firem vyvíjející technologie pro autonomní řízení se vedle osobních automobilů věnuje i veřejné dopravě, kde testování probíhá již na vyšší úrovni. "Autonomní řízení se uplatní u vozů, kde se jejich provozovatelům finančně vyplatí. Tedy tam, kde firmám rostou osobní náklady na řidiče," vysvětluje analytik Radek Novák z České spořitelny. "Vidíme to již dnes u vlaků či metra, které mohou jezdit bez řidiče - s tím se mimo jiné počítá i na nové lince pražského metra. Následovat budou tramvaje či autobusy. Jejich cestu se může software snadno naučit, protože jezdí stále po stejné trase," dodává Radek Novák.