Sonda Solar Orbiter s českými přístroji na palubě startuje do vesmíru
09.02.2020
V pondělí 10. 2. 2020 v 5:03 našeho času bude z floridského mysu Canaveral do vesmíru vynesena sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejíž přípravě se významně podílela i Česká republika. Úkolem bude komplexní studium Slunce, zejména pak studium slunečního magnetismu, slunečního větru a vzniku vysoce energetických částic. Sonda přinese také úplně první pohled na oba sluneční póly. Nové poznatky získané z měření Solar Orbiteru pomohou lépe porozumět Slunci a jeho chování, což v budoucnosti umožní lépe předvídat sluneční aktivitu a chránit tak družicové systémy i důležité pozemní infrastruktury (energetické sítě, letectví atp.) před negativními vlivy proudů a výronů vysoce energetických částic přicházejících ze Slunce.
Účast na Solar Orbiter je doposud největším zapojením českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu ČR do ESA v roce 2008. Právě programy ESA umožňují ČR podílet se na přípravě nejen vědeckých misí, ale i na dalších perspektivních a technologicky náročných kosmických projektech, které by jinak nebyly v možnostech samotné ČR.
Na přípravě sondy se podařilo prosadit hned pěti českým týmům, které pracují na čtyřech z celkového počtu 10 přístrojů, kterými je sonda vybavena.
- řídící software a napájecí zdroj pro spektrometr pro oblast rentgenového záření STIX (Astronomický ústav AV ČR a softwarová firma Evolving Systems Consulting),
- zrcadla pro teleskop pro pozorování a spektroskopii sluneční korony METIS (Astronomický ústav AV ČR a optická dílna TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR),
- elektroniku pro sensor analyzátoru slunečního větru SWA (Matematicko-fyzikální fakulta UK) a pro přístroj RPW k měření magnetického a elektrického pole elektronika digitálního vlnového analyzátoru TDS (Ústav fyziky atmosféry AV ČR) a napájecí zdroj (Astronomický ústav AV ČR a specializované pracoviště CSRC firmy BD Sensors).
Jedná se o bezprecedentní míru zapojení českých pracovišť na jedné misi. Tak masivní účast českých vědců a firem by nebyl možná bez dodatečného financování z běžně nedostupných finančních nástrojů v ESA, které vyjednalo Ministerstvo dopravy v roce 2011.
Ministr dopravy, který je odpovědný za koordinaci komických aktivit ČR, předložil na podzim 2019 vládě strategický dokument určující směřování kosmických aktivit. Vláda Národní kosmický plán 2020-2025 schválila i zajistila investice do kosmických aktivit ČR, které realizujeme prostřednictvím ESA v objemu 1,53 miliardy korun ročně. To představuje meziroční nárůst o 27% a pětinásobný nárůst oproti roku 2008, kdy ČR vstoupila do ESA jako její 18. členský stát.
Národní kosmický plán 2020 je strategií České republiky pro rozvoj kapacit a schopností jejího průmyslu i akademické sféry. Cílem je zajištění konkurenceschopnosti a maximalizace návratnosti veřejných investic do kosmických aktivit a souvisejících oblastí. MD chce prostřednictvím nového kosmického plánu podpořit další růst kosmického průmyslu tak, aby české firmy mohly dodávat ucelenější komponenty družic a nosných raket, jako jsou celé přístroje či komplexní subsystémy velkých družic. Důraz kosmického plánu je také kladen na ambiciózní projekty, které propojují kapacity akademické sféry a českých firem k vědecké excelenci, prosazení se na komerčním trhu a naplnění potřeb státu.
Česká republika realizuje většinu kosmických aktivit prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA), do níž jako plný člen vstoupila v závěru roku 2008. Od té doby došlo k významnému nárůstu účasti českých firem na kosmických projektech, nyní (2019) jsou české firmy uznávanými členy mezinárodních dodavatelských řetězců ve výrobě nosných raket, družic a pozemních segmentů.
Bez účasti na projektech ESA prakticky není možné se do dodavatelských řetězců např. Airbusu, Thalesu, OHB či jiných velkých firem dostat.
Za období 2008 - 2019 bylo českými firmami a vysokými školami realizováno téměř 400 projektů.
Kosmické aktivity představují pro budoucnost ČR nevídanou příležitost i díku tomu, že ČR získala sídlo agentury EU pro družicovou navigaci GSA (od roku 2012 sídlí v Praze). Otevřely se tak českým subjektům další příležitosti v rozvoji aplikací systému družicové navigace Galileo. Od roku 2021 se GSA transformuje do Agentury EU pro kosmický program. Z Prahy se tak budou řídit i program pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU pro ochranu Země před negativními vlivy kosmického prostoru.
Zdroj: Ministerstvo dopravy