Poslanci v rozpravě před hlasováním zhodnotili dosavadní jednání o brexitu a zaměřili se na budoucí výzvy týkající se vzájemných vztahů Spojeného království a EU. Rozpravy se jménem Rady (ministrů) EU zúčastnila státní tajemnice chorvatského Ministerstva zahraničních a evropských záležitostí Nikolina Brnjacová, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a hlavní vyjednavač Unie pro brexit Michel Barnier.

Ve svých vystoupeních před historickým hlasováním o brexitu většina řečníků zastupujících jednotlivé poslanecké kluby zdůraznila, že odchod Spojeného království z EU neznamená konec vzájemných vztahů. Vazby, které spojují obyvatele Evropy, jsou a zůstanou silné. Poslanci uvedli, že zkušenosti získané z brexitu by měly být zohledněny v úvahách o budoucnosti Unie. Zároveň poděkovali Spojenému království a jeho europoslancům za jejich přínos během britského členství v EU.

Mnozí řečníci vyjádřili své obavy v souvislosti s náročností jednání o budoucích vztazích a relativně krátkým časem, který je pro dosažení dohody k dispozici.

Úloha EP v jednání o budoucích vztazích se Spojeným královstvím
Parlamentní koordinační skupina pro Spojené království v čele s předsedou Výboru pro zahraniční věci (AFET) Davidem McAllisterem (EPP, DE) bude v neustálém kontaktu s Pracovní skupinou pro vztahy se Spojeným královstvím, přičemž svou činnost bude koordinovat s Výborem pro zahraniční věci a Výborem pro mezinárodní obchod (INTA), jakož i s dalšími příslušnými parlamentními výbory. Parlament bude zároveň pozorně sledovat práci hlavního vyjednavače EU Michela Barniera a zároveň bude jednání ovlivňovat prostřednictvím nelegislativních usnesení. Konečná dohoda o uspořádání vzájemných vztahů mezi EU a Spojeným královstvím bude muset být před vstupem v platnost schválena Evropským parlamentem.

Prohlášení předsedy EP
"Je mi velmi smutno při pomyšlení, že jsme dospěli k tomuto bodu. Padesát let integrace nelze jednoduše vymazat. Všichni budeme muset tvrdě pracovat na vybudování nového vztahu, vždy s důrazem na zájmy občanů a ochranu jejich práv. Nebude to jednoduché. Objeví se těžké situace, které prověří náš budoucí vztah. Věděli jsme to od začátku brexitu. Jsem si však jist, že dokážeme překonat jakékoliv rozdíly a vždy najdeme společnou řeč, "uvedl předseda EP David Sassoli.

Dohodu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie musí před vstupem v platnost schválit kromě Evropského parlamentu i Rada (ministrů) EU, a to kvalifikovanou většinou hlasů.

Přechodné období začne 1. února a vyprší na konci prosince 2020. Dohoda o budoucím uspořádání vzájemných vztahů mezi EU a Spojeným královstvím by tak měla být uzavřena a schválena před 1. lednem 2021.

Přechodné období bude možné prodloužit, a to jednou na dobu jednoho až dvou let. Rozhodnutí o prodloužení však musí přijmout smíšený výbor složený ze zástupců EU a Spojeného království před 1. červencem 2020.

Konečná dohoda o budoucím uspořádání vzájemných vztahů bude podléhat schválení Evropským parlamentem. Pokud součástí dohody budou i oblasti, které patří mezi sdílené pravomoci EU a členských států, budou ji muset ratifikovat i parlamenty členských států.

Evropský parlament hlasoval o dohodě o brexitu poté, co proces její ratifikace dokončilo Spojené království a Výbor EP pro ústavní záležitosti doporučil plénu její schválení.

Druhá část dohody o brexitu je zaměřena na ochranu práv občanů Evropské unie s pobytem ve Spojeném království a britských občanů pobývajících na území EU, jakož i jejich rodinných příslušníků. Na základě jejích ustanovení by jim měla být ponechána práva v oblasti sociálního zabezpečení, která vyplývají z legislativy EU, a doživotně garantovaná práva občanů jako taková.

Příslušné správní postupy by podle druhé části dohody o brexitu měly být transparentní, jednoduché a efektivní. Na dodržení těchto ustanovení by měl dohlížet nezávislý orgán, jehož pravomoci by byly rovnocenné s pravomocemi Evropské komise.