"Večerníček vytvářejí přední čeští tvůrci v oblasti animované dětské tvorby. Kritéria pro jeho tvorbu jsou i po více než půlstoletí stále stejná, kvalitní literární předloha, originální výtvarný rukopis a zajímavé uchopení režisérem," říká výkonný ředitel Déčka Petr Koliha a dodává: "V současné době vzniká v České televizi osm nových titulů, které v této tradici pokračují. Ve výrobě je například nový večerníček s výtvarným rukopisem Josefa Lady O Honzovi, který se vydal do světa s beránkem Čertem, chystá se pokračování oblíbeného seriálu Chaloupka na vršku, večerníčkovská verze slavných pohádek Josefa Čapka O pejskovi a kočičce, Kdopak by se čertů bál spisovatele Jiřího Žáčka a výtvarníka Luďka Bárty nebo pokračování Nejmenšího slona na světě výtvarníka a režiséra Libora Pixy."

Duchovním otcem myšlenky večerníčku a jeho prvním dramaturgem byl Milan Nápravník. Proslulá večerníčkovská znělka (která je vůbec nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v Evropě) vznikala v červenci a srpnu roku 1965. Výtvarníkem byl Radek Pilař a režisérem Václav Bedřich, který svěřil animaci Antonínu Burešovi. Hudbu zkomponoval Ladislav Simon a hlas propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý, který trávil prázdniny v blízkosti Prahy.

Vůbec prvním večerníčkem se stala nedělní pohádka Kluk a kometa režiséra Ludvíka Ráži za účasti Černého divadla a Štěpánky Haničincové vysílaná 2. ledna 1965. Prvním večerníčkem, jemuž předcházela znělka s dnes známou postavičkou Večerníčka, byla pohádka režiséra Václava Bedřicha O televizním strašidýlku. První barevný večerníček mohli diváci sledovat v roce 1973. Jediným čistě hraným večerníčkem je seriál Krkonošské pohádky (1974) režisérky Věry Jordánové, který je zároveň nejsledovanějším večerníčkem poslední dekády (158 tisíc dětí ve věku 4-12 let při podílu na publiku 59,57 %).

Dětské diváky ale zaujala i novější tvorba v podobě pohádek Žížaláci nebo Berta a Ufo. Oblibě se těší také Pohádky o mašinkách, Inspektor Fousek na stopě, O Kanafáskovi, Maxipes Fík, Rákosníček a hvězdy, O skřítku Racochejlovi nebo příběhy Boba a Bobka. Večerníčky jsou velmi populární také v zahraniční, například práva na vysílání Boba a Bobka prodala Česká televize do více než dvaceti zemí světa - například do Švédska, Švýcarska, Maďarska, Malajsie, Finska nebo Ruska.