Češi vydávají za vybavení svých domácností podobný podíl svých spotřebních výdajů jako jiné evropské národy. Bytové vybavení je přitom v České republice o 15,9 % levnější, než je průměr v celé Evropské unii. Více než my za něj ale utrácejí například obyvatelé všech našich sousedních států. Rakušané v těchto útratách dokonce patří na třetí příčku s 6,6% podílem svých výdajů, a to po prvních Litevcích (7,1 %) a druhých Malťanech (7 %). Vůbec nejméně za vybavení domácností utrácejí Řekové (2,8 % výdajů).

Češi šetří na oblečení a botách
Oproti ostatním evropským národům Češi velmi málo utrácejí za odívání a obuv (3,6 % spotřebních výdajů). Průměr EU v tomto ohledu činí 4,9 %, přičemž největší podíl překvapivě nemají módou proslulí Italové. Ti se s 6 % dělí o druhou příčku s Litevci po prvních Estoncích (6,2 %), v těsném závěsu následují Portugalci (5,9 %). "Ve střední Evropě vydávají za oblečení a obuv největší podíl svých útrat naši polští sousedé, konkrétně 5,3 %. A to přesto, že je u nich odívání z této skupiny zemí nejlevnější," říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech. Nejméně v tomto ohledu utrácejí Bulhaři (3,2 %), kde se lze zároveň obléknout vůbec nejlevněji. Nejdražší oblečení z celé Evropy včetně nečlenských států EU naopak mají Islanďané.

Nejdráž je ve Skandinávii, nejlevněji na Balkáně
Podle indexu cenové hladiny, kde hodnota 100 představuje průměr zemí EU, je mezi unijními zeměmi nejdražší bytové vybavení v Dánsku (118,1). Nejlevnější je naopak v Bulharsku (63,4) a Rumunsku (69,3). Podobná situace panuje i při srovnání cenových hladin přístrojů a domácích spotřebičů. Obecně si však většina evropských domácností podle Eurostatu může dovolit běžné elektrospotřebiče. Například pračku totiž nemá jen 0,8 % z nich, barevnou televizi pouze 0,3 % domácností.

Jak ale upozorňuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, situaci lépe vykresluje dostupnost internetového připojení. "Statistika vybavení elektrospotřebiči postupem času ztrácí na relevanci, protože už tak dobře neodráží materiální nebo sociální deprivaci," vysvětluje Navrátil, a dodává: "Domácnosti bez přístupu k internetu jsou více vyloučené ze společnosti, než pokud nemají například barevnou TV." Připojením k internetu disponuje 9 z 10 evropských domácností. V Česku jich je připojeno 86 %, v Nizozemsku 98 %, ale například v Bulharsku jen 72 %.

Nejhorší situace je na Balkáně
Ze statistik o příjmech a životních podmínkách vyplývá i to, že 2,1 % evropských domácností nemá splachovací toaletu. Konkrétně v Rumunsku ovšem tento podíl dosahuje 27,7 %, v Bulharsku potom 15,3 %. Splachovací záchod nemá také zhruba desetina litevských a lotyšských rodin, v Česku se naproti tomu jedná pouze o 0,5 % domácností. Vanu nebo sprchu zase ve svých domovech nemá 1,9 % Evropanů. V České republice tento podíl činí jen 0,3 %, avšak v Rumunsku je to 26 %. "Překvapivě mnoho evropských domácností, konkrétně 13,7 %, také žije v bytě s netěsnou střechou, vlhkými stěnami nebo s plísní v oknech či podlahách. Češi jsou v tomto se 7,7 % pod evropským průměrem," dodává Adéla Denková z Evropy v datech.