"Zpráva SOER 2020 identifikuje vážné mezery mezi aktuálním stavem životního prostředí a dlouhodobými politickými cíli. Evropské životní prostředí se nachází v bodě zlomu. V příštím desetiletí budeme mít krátký čas na to, abychom posílili opatření na ochranu přírody, zmírnili dopady změny klimatu a radikálně omezili naši spotřebu přírodních zdrojů. Naše hodnocení ukazují, že drobné změny přinesly v určitých oblastech pokrok, ale na dosažení našich dlouhodobých cílů zdaleka nestačí. Máme již potřebné znalosti, technologie i nástroje, abychom dokázali učinit klíčové systémy výroby a spotřeby - například v oblasti potravin, mobility či energie - udržitelnými. Závisí na tom náš budoucí blahobyt a prosperita a naše schopnost podnítit celospolečenskou aktivitu, která povede ke změnám a zajištění lepší budoucnosti," uvedl Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA.

"Z hlediska dalších strategií je velice důležité mít komplexní informace o aktuálním stavu životního prostředí, v tomto je práce Evropské agentury pro životní prostředí, která jednou za pět let zpracovává celkové hodnocení životního prostředí a klimatu v Evropě, pro evropské politiky přínosem. Hodnocení obsahuje všechny dílčí složky životního prostředí a ukazatele klimatických trendů. Poskytuje tak jedinečné informace a přehled dlouhodobých trendů I když ČR má svá specifika, s nimiž se nepotýká celá Evropa, jakým je především sucho, tak společnými trendy nadále zůstávají cirkulární ekonomika, snižování ovzduší znečišťujících látek a emisí CO2, snižování rizik pro lidské zdraví, plynoucích ze znečištění životního prostředí a adaptace na projevy změny klimatu," říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Od poslední zprávy SOER v roce 2015 se negativní trendy v oblasti životního prostředí nepodařilo zvrátit. Hodnocení proto konstatuje, že cíle EU do roku 2020 (především v oblasti biodiverzity) se nepodaří naplnit. Stále je však šance dosáhnout dlouhodobých cílů pro roky 2030 a 2050. Podle nově zveřejněné zprávy pro to ale Evropa musí v příštích deseti letech zvýšit své úsilí a řešit alarmující tempo ztráty biologické rozmanitosti, rostoucí dopady klimatické změny a nadužívání přírodních zdrojů. Česká republika v hodnocení SOER nevybočuje z evropského průměru. Zvláště dobře si Evropa vede v odpadovém hospodářství, v němž prospívá i ČR. Česko také na rozdíl od Evropy jako celku plní své mezinárodní závazky na snižování CO2.

Ochrana a zachování evropské biodiverzity a přírody zůstává celoevropskou hlavní výzvou. Ze 13 specifických politických cílů v této oblasti pro rok 2020 se pravděpodobně podaří naplnit pouze dva: vymezení chráněných oblastí na moři a na pevnině. Pokud totiž budou současné trendy pokračovat, dojde v následujícím období do roku 2030 k dalšímu zhoršení stavu přírody a k nárůstu znečištění ovzduší, vody a půdy. "Právě ochrana půdy je celoevropskou slabinou, na níž Česká republika dlouhodobě v Bruselu poukazuje. Dodnes Evropě chybí legislativa, která by poskytovala půdě nezbytnou ochranu. Ve vztahu k půdě nás mimochodem aktuální zpráva SOER zmiňuje spolu s Maďarskem, Španělskem a Portugalskem. Byť patříme mezi země s největší ztrátou orné půdy v letech 2000-2018 dochází k tomu - jak také cituje SOER - ruku v ruce s rozšiřováním trvalých travních porostů a pastvin, což zachovává zemědělský půdní fond a de facto vede ke zkvalitnění půdy, " dodává ministr Brabec.

Zpráva zároveň identifikuje 7 klíčových oblastí, na které by se pro budoucí zlepšení měly evropské státy více zaměřit. Mezi nimi je například důsledné naplňování stávajících politik v oblasti životního prostředí, důraz na šíření různých forem inovací nebo vytváření systematických politických rámců se závaznými cíli.