Živnostenský list si opatřují nejen ti, kdo se chtějí jako samostatní podnikatelé živit, ale často i lidé, kteří si jen občas chtějí nějakou činností přivydělat vedle zaměstnání. Pro placení zdravotního pojištění je zásadní, zda je hlavním zdrojem příjmu zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost. Pokud je to zaměstnání, odvádí měsíčně pojištění zaměstnavatel. Jestliže ale zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc, zákon o pojistném na zdravotním pojištění pohlíží na lidi s živnostenským listem pouze jako na osoby samostatně výdělečně činné, s čímž se pojí povinnost uhradit v daném měsíci minimální zálohu na pojistné. Tuto "odvrácenou stranu" si řada lidí s živnostenským oprávněním neuvědomuje a překvapení bývají hlavně ti, kdo sice živnostenský list mají, ale žádné příjmy jim z podnikatelské činnosti neplynou.

Na ombudsmanku se například obrátila žena, která byla zaměstnaná a současně měla i živnostenský list, i když žádnou samostatnou výdělečnou činnost neprováděla a neměla z ní příjmy. Uprostřed měsíce změnila zaměstnání - ve starém skončila v pátek, do nového nastoupila v pondělí. Dva kalendářní dny v měsíci tak nebyla zaměstnaná. Z pohledu zákona jí proto vznikla povinnost zaplatit za daný měsíc minimální zálohu na pojistné.

Její výše je v letošním roce 2 208 Kč.

"Lidé si mnohdy opatřují živnostenské listy v domnění, že pokud žádné příjmy nebudou vykazovat, nevyplývá jim z živnostenského oprávnění ani žádná povinnost. V tom se však mýlí, zákon totiž naopak předpokládá, že kdo si opatřuje živnostenský list, chce samostatnou výdělečnou činnost provozovat. Ukončením zaměstnání se tak z podnikatelské činnosti ihned stává hlavní zdroj příjmů, takže si mj. musí sami hradit zdravotní pojištění. To se platí vždy za celý měsíc," vysvětluje ombudsmanka. Podle ní by si měli být lidé vědomi toho, co znamená mít živnostenský list. Pokud se samostatné výdělečné činnosti nevěnují a hrozí, že by například z důvodu změny zaměstnání mohlo dojít k "přetržce", mohou tomu předejít pouze tak, že přeruší provozování živnosti na celý kalendářní měsíc, v němž má ke změně dojít.

Zákon zakotvuje výjimky, kdy osoba samostatně výdělečně činná nemusí platit zálohy v minimální výši. Například jsou to osoby, za které je plátcem pojistného stát, držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P nebo celodenní osobní a řádná péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. To musí trvat celý kalendářní měsíc a pojištěnec vždy musí tyto skutečnosti pojišťovně oznámit a doložit.