Opakované pěstování monokultur vyčerpalo půdu, kvůli holosečím z ní mizí život i voda, krajina je ohrožená chemií i probíhající klimatickou změnou. Současná kůrovcová kalamita je jen jedním z mnoha příznaků dlouhodobě neřešené krize českých lesů. "Rozpad lesů a lesnicko-dřevařskou krizi způsobilo několik činitelů," konstatuje Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. "Pozměňovací návrhy k novele lesního zákona mohou efektivně řešit příčiny současné gigantické lesní kalamity," dodává Radim Šrám.

Pro přijetí pozměňovacích návrhů se přitom během několika dní připojilo přes 360 vědců, lesníků a dalších odborníků, kteří své stanovisko uveřejňují pod petiční iniciativou Vědci pro les.

Pro budoucnost lesů v České republice je podle této iniciativy klíčové zejména:
- důslednější změnu dosud nevhodné druhové skladby lesů,
- zajištění plánování a kontroly lovu zvěře tak, aby mohly odrůstat mladé vysázené listnáče a jedle a přirozené zmlazení,
- prodloužení lhůty k zalesnění a zajištění porostu tak, aby lesy mohly růst z přirozeného zmlazení a směřovaly k různověkosti a druhové pestrosti, protože jen takové lesy jsou odolné, a to nejen vůči klimatické změně,
- omezení úmyslných holosečí,
- zrušení nesmyslného proplácení takzvané "újmy" za ochranu přírody vyplácené státní Agenturou ochrany přírody a krajiny ze státního rozpočtu státnímu podniku Lesy ČR,
- usnadnění lesníkům hospodařit šetrnými přírodě blízkými postupy,
- zjednodušení zásahů proti škůdcům pro vlastníky lesů.
 
Stanovisko zároveň upozorňuje, že návrhy, které by zajistily dlouhodobě udržitelné lesnictví, byly vypracované už v rámci konsensuálního Národního lesnického programu II v roce 2008. Ministerstvo zemědělství je ale nezavedlo do praxe. Stávající ani novelizovaná legislativa přitom tento problém neřeší.